Je semínkovna legální?

Iniciativa Semínkovna v září oslaví své druhé narozeniny působení v České republice. Vznikla na základě inspirace francouzskými Les Grainothéques, které fungují od roku 2013 ve Francii. Semínkovny mají mnoho poslání, tím nejhlavnějším je zejména osvěta týkající se domácího semenaření a problematické situaci týkající se osiv a dramatického úbytku biodiverzity, ke kterému došlo (a dochází) díky nevhodným trendům nastaveným v moderním zemědělství během uplynulého sta let.

Iniciativa Semínkovna je bezplatná a dobrovolná občanská iniciativa, do které se může zapojit kdokoliv. Ačkoliv z velké části funguje na vzájemné důvěře i ona má daná pravidla. Spolu se Semínkovnou probíhají i kurzy základů domácího semenaření i občasná setkání sloužící k výměně znalostí a zkušeností mezi semenáři.

Od samého začátku je částí odborné veřejnosti považována za aktivitu nevítanou a nelegální. Ačkoliv se dialogu s kýmkoliv nebráníme, jedná se většinou o nepřímé hrozby a výhrůžky a zastrašování.
Osobně považuji aktivity Semínkoven za legitimní potřebu mít přístup k vybranému osivu a smět si jej svobodně vyměňovat, tak, jako to činili po staletí naši předkové. Věřím, že je naším právem smět semenařit i v domácích podmínkách a podílet se na tom, aby tyto znalosti nevymizely. Považuji schopnost produkovat si potravu od semínka k semínku za zásadní schopnost, která nám zaručuje svobodu a nezávislost. A byť by se jednalo o jedinou odrůdu, i to je malý krůček, kterým bychom se měli vydat. Každý z nás by se měl zapojit v boji za záchranu mizející biodiverzity.

Možná jste mnozí zaznamenali obsáhlý článek na téma Semínkovny v časopise Zahrádkář (červenec 2017). Jsem za tento článek vděčná, byť je jeho cílem spíše lidi od semínkové iniciativy odradit . Nicméně shrnuje velmi podrobně, jak je to právně se Semínkovnou vlastně je, čeho se vyvarovat a kde jsou hranice ilegality. Myslím, že odpovídá na mnohé otázky a ve finále dává za pravdu mému chápání zákona o osivu a sadbě.  Následně jde o výčet všech možných chorob, přenosných osivem, což je rovněž cenným zdrojem informací pro domácí osiváře. Dovolím si nesouhlasit s informací, že v semínkovnách motivujeme k semenaření nemocných rostlin  či rostlin s  nevhodně  a neodpovídajícím způsobem tvarovaných rostlin. Naopak, zdůrazňujeme nutnost výběru semenic  – zdravých a silných rostlin odpovídajících charakteristice dané odrůdy jako vhodnou prevenci šíření chorob.  Domácí semenaření je náročná a odpovědná činnost a věřím, že pokud již vynaložíme tolik energie a péče, nemáme zájem „znehodnotit“ si výsledek sběrem osiva z nevhodných rostlin.

Ráda bych shrnula zásadní informace, které tento článek přináší po stránce legislativa a Semínkoven:

  • Z pohledu legislativního nedochází k porušení žádného platného předpisu, pokud semínkovny představují činnost bezplatného půjčování osiv mezi mezi fyzickými osobami.
  • Osivo získané ze semínkovny nesmí být dále obchodně využito.
  • Semínka nesmí být „půjčována“ podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, pak už by se mohlo jedna o uvádění osiva do oběhu, což podléhá uvedenému zákonu o osivu a sadbě.
  • V semínkovně se nesmí nabízet osivo odrůd, které jsou vlastnictvím držitele šlechtitelských práv, bez souhlasu tohoto majitele. (Jedná se např. i o tykev typu Hokkaido, kterou vlastní společnost Semo). Za porušení tohoto pravidla hrozí právní postih. Autor šlechtitelských práv, který by v semínkovně nalezl svou odrůdu pod stejným názvem, by mohl vymáhat škody na ušlém zisku.
  • Ani zákon o rostlinolékařské péči neomezuje činnost semínkoven, pokud se jedná o výměnu mezi fyzickými osobami.
  • Z pohledu fytosanitárního jsou pro uživatele rizika nízká, neboť  semena rostlin v takto „zanedbatelném“ množství jsou z hlediska možnosti šíření karanténních škodlivých organismů málo rizikovým materiálem.
  • Na osivo sdílené v semínkovnách se také nevztahují ustanovení rostlinolékařských předpisů o povinné soustavné rostlinolékařské kontrole a povinnosti opatřovat osivo rostlinnolékařským pasem.

Tolik k výčtu informací uvedených v článku.

Na závěr jen toliko: Věřím, že by bylo oboustranně přínosné, kdyby nás jak české úřady, univerzity a další oficiální organizace i české osivářské firmy vzali za své partnery  a ne protivníky, kdyby probíhal  vzájemný dialog, mentoring… Věřím, že náš cíl je společný a vzájemná spolupráce by podpořila růst odbornosti mezi lidmi, kteří se rozhodli semenařit v domácím prostředí jako součást péče  o přírodní zahradu.

2 komentáře: „Je semínkovna legální?

  1. Pavla píše:

    Dobrý den,
    děkuji za velmi přínosný článek. Ráda bych přispívala do semínkoven, snažila jsem se tedy vyhledat na internetu nějaký seznam držitelů šlechtitelských práv, abych věděla, která semínka do semínkovny nedávat, nic jsem však nenašla. Pokud o nějakém seznamu víte, prosím poskytněte odkaz, aby se dalo předejít porušení podmínek o sdílení semen.
    Děkuji
    S pozdravem Pavla

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.