Evropská komise ustupuje a otevírá dveře deregulaci nových GMO

29. Dubna – Brusel

9. dubna jsem se zůčastnila online debaty nazvané SEED POLICY DIALOGUE, kterou organizovala Let´s liberate diversity! Mluvilo se o chytsaných změnách regulace GMO v Evropské unii. Evropská komise v ten samý den zveřejnila dlouho očekávanou studii o nových genomových technikách, kterou si vyžádala Rada EU v listopadu 2019.
Přináším krátký souhrn z této debaty spolu se závěry, které Evropská komise zveřejnila.

SEED POLICY DIALOGUE

Online debaty se zúčastnili:
Fulya Batur, Kybele – Prezentace nejnovějších postojů Bruselu týkajících se úpravy genomu a semen

Frédéric Prat, Inf’OGM – Působení společnosti Inf’OGM ve Francii a právní procesy týkající se nových
techniky genetické modifikace

Evropská komise dne 29. dubna 2021 zveřejnila dlouho očekávanou studii o nových genomových technikách, kterou si vyžádala Rada EU v listopadu 2019.

Studie dospěla k závěru, že:

– „Produkty nových genetických technik (NGT) a jejich aplikace by mohly přinést výhody a řešit hlavní výzvy včetně „odolnosti a udržitelnosti v zemědělsko-potravinářském systému“

– Aby nové GMO mohly přispívat k udržitelnosti, „měl by být zvážen vhodný mechanismus pro vyhodnocení jejich přínosu“

– Současná pravidla EU týkající se GMO pro daný účel nejsou vhodná


Studie proto dospěla k závěru, že je nutné vytvořit novou politiku regulující právě tyto nové GMO techniky a jejich produkty. Toto vyjádření je pro veřejnost Evropské unie hluboce alarmující, protože z toho vyplývá, že se Komise snaží oslabit pravidla, která v současnosti GMO a úpravy genů upravují. Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides uvádí, že „Nové genomové techniky mohou podporovat udržitelnost zemědělské výroby v souladu s cíli naší strategie Farm to Fork“.

Deregulace GMO politiky by nabourala stávající přísná pravidla regulující použití GMO produktů v Bio produkci, potravinách, spolu s nutností jejich označování a možnosti jejich sledování a dohledatelnosti. Stávající politika, tak jak nyní je nastavena, umožňuje udržet zemědělství i potraviny GMO-free. Tento systém garantuje transparentnost přítomnosti GMO v každé jednotlivé fázi výroby. To se ale s nastavením nové politiky může změnit.

Photo by Free Creative Stuff on Pexels.com

Dosavadní průběh jednání o GMO

V roce 2018 Evropský soudní dvůr rozhodl, že vyloučení nových GMO ze směrnice EU o GMO „by nerespektovalo zásadu předběžné opatrnosti, kterou se snaží EU aplikovat ve vztahu ke všem GMO produktům (rostlinným i živočišným),“. Evropská komise svým současným postojem toto rozhodnutí zpochybňuje. Pokud by nové GMO produkty neprocházely testy bezpečnosti, pokud nebudou sledovány ani označovány, bude to špatná zpráva pro evropské občany, na jejichž talíře se tak nové GMO mohou dostat zcela bez jejich vědomí a možnosti volby. Nové GMO technologie představují četná rizika pro lidské zdraví, pro životní podmínky zvířat, životní prostředí i potravinovou suverenitu malých zemědělců.

Bez přísné regulace:
– By produkty nových GMO technik nemusely podstupovat posuzování rizik, což znamená, že by se nebezpečné výrobky mohly dostat do regálů supermarketů v celé EU.
– Nebyly by k dispozici žádné údaje o sledování nových GMO organismů a produktů, které se dostanou na trh, protože by již nebylo nutné je označovat.
– Mohlo by dojít k vážnému poškození ekosystémů a biologické rozmanitosti, protože by nemohla být přijata žádná opatření proti nekontrolovanému šíření nových GMO organismů v životním prostředí. Zemědělství a výroba potravin založené na zdrojích bez GMO by tak již nemohly být chráněny.

Strategie nazvaná Farm to Fork, kterou EU prosazuje si klade mimo jiné za cíl poskytnout spotřebitelům lepší informace k tomu, aby se mohli informovaně rozhodovat a přispívat k přechodu k udržitelnějším potravinovým systémům. Deregulace nových GMO technik a jejich produktů, který nyní Evropská komise navrhuje, by znamenala, že by již nebylo nutné je označovat, což je v naprostém rozporu s cíli strategie Farm to Fork.

Photo by Karolina Grabowska on Pexels.com

GMO techniky

Technologie genetického inženýrství se vyvinula od zavedení prvních geneticky modifikovaných (GM) plodin před více než 20 lety. V posledních letech se objevila řada nových technik, které se souhrnně nazývají „editace genů“.
Tyto techniky umožňují genetickým inženýrům modifikovat existující geny spíše než do nich přidávat geny jiných druhů (jako u klasických GMO).
Tyto nové technologie se někdy označují jako „nové šlechtitelské techniky“ (agro biotechnologický průmysl), „nové genomové techniky“ (Rada EU a Evropská komise) nebo „nové GMO“, protože dle rozhodnutí Evropského soudního dvora se jedná o genetické modifikace a představují tedy stejná rizika jako klasické GMO.
V roce 2018 Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že nové GMO musí být regulovány jako původní GMO podle předpisů EU na základě zásady předběžné opatrnosti. Rozhodnutí ESD znamená, že nová generace GMO plodin a semen by měla projít bezpečnostními kontrolami, schvalovacím procesem a být označena před jejich uvedením na trh, aby zaručila farmářům, výrobcům potravin a spotřebitelům právo vědět, zda potravinářský výrobek obsahuje GM organismy nebo ne.

Tiskové zprávy k danému tématu:

https://www.infogm.org/7190-ogm-commission-europeenne-envisage-de-changer-legislation?lang=fr

Biotechnologies (europa.eu)

https://www.eurovia.org/fr/apres-avoir-refuse-dappliquer-la-loi-la-commission-europeenne-veut-la-changer-pour-camoufler-son-forfait/

https://friendsoftheearth.eu/press-release/eu-commission-backs-removing-safety-checks-for-new-gmos/

Domácí semenaření je smysluplná a opomíjená aktivita, říká Klára Hrdá

Jaro je ideální dobou, kdy se rozhodnout začít semenařit. A pokud přemýšlíte, jaké odrůdy si k semenaření zvolit, zkuste se vypravit do jedné ze 180 semínkoven v České republice. Třeba tam narazíte na nějaký ten krajový skvost, semínka s příběhem, odrůdu, která před vámi prošla mnoha generacemi, jež ji pro dnešní dny s láskou uchovávaly. Právě proto jsem v roce 2015 založila občanskou iniciativu Semínkovna. Chci totiž, aby se tyto odrůdy zachovaly pro další generace a zároveň si myslím, že je nezbytné zachovat znalosti o technikách a postupech domácího semenaření. Protože nejde jen o to, si potravu umět sami vypěstovat, ale jen když si umíme plodiny i sami osemenařit, pak jsme teprve skutečně svobodní.

„Nejde jen o to, si potravu umět sami vypěstovat, ale jen když si umíme plodiny i sami osemenařit, pak jsme teprve skutečně svobodní.“

Jsem velmi ráda, že jsem měla před nedávnem možnost natočit krátkou reportáž nejen o iniciativě Semínkovna s redaktorkou Českého rozhlasu Jolanou Novákovou. Vznikl tak milý rozhovor z naší zahrádky, kde s manželem od roku 2015 intenzivně zahradničíme a také semenaříme řadu odrůd. Nechci v žádném případě tvrdit, že je naše snažení dokonalé a bez chyb a omylů, právě naopak. Ale díky tomu se učíme a získáváme cenné zkušenosti, zároveň vybíráme takové odrůdy, jimž se u nás nejlépe daří. V tom vidím smysl našeho snažení. Nejde o to být dokonalí, ale jde o naší cestu a společnou práci, která nám dělá radost.
Zmíněnou reportáž si můžete pustit na webu Českého rozhlasu.

https://region.rozhlas.cz/cro_soundmanager/files/8481045/field_main_audio

Přeji vám, ať letošní jaro odstartuje úspěšnou sezonu nejen na vašich zahradách, ale i v osobním životě!

Klára

Semínkovna se otevře už brzy v Mahenově památníku v Brně

Semínkovna v Mahenově panátníkůse sice pro veřejnost otevře
až 20. září 2020, už nyní si ale můžet přečíst o tom, co k jejímu vzniku vedlo. Autorkou následujícího textu je paní Michaela Navrátilová, vedoucí Mahenova památníku.

Mahenův památník je detašované pracoviště Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Sídlíme v domě, kde Jiří Mahen bydlel až do své tragické smrti v roce 1939. Mahenův památník byl slavnostně otevřen koncem roku 1992 a to zejména na přání vdovy po Jiřím Mahenovi, která chtěla dům zpřístupnit veřejnosti jako trvalou připomínku na Jiřího Mahena. V roce 2018 prošel Mahenův památník rozsáhlou rekonstrukcí, v roce 2019 jsem do knihovny nastoupila. Mám na starost samotný chod památníku a dále organizování kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost.

Nabídku na práci v malé knihovně, která se navíc honosí názvem Mahenův památník jsem přijala téměř bez váhání. Představa malé knihovny a  komunity lidí kolem památníku byla lákavá. 

Mahenův památník v Brně

Uživatelé knihovny byli zvyklí na literární a autorské pořady. Mým záměrem však bylo otevřít knihovnu i nečtenářům Mahenova památníku. Přemýšlela jsem, jak zaujmout širší veřejnost. 

Do práce jezdím téměř hodinu a každé ráno projedu kolem Otevřené zahrady, která je vzdělávacím a poradenským centrem v oblasti ekologie.  Tehdy mne napadlo, že bych chtěla něco podobného na Mahenově památníku a rozhodla jsem se pro enviromentální pořady.  Máme přece taky zahradu, kterou můžeme využívat. Momentálně je mým záměrem vytvořit z obyčejné zahrady zahradu komunitní. Tedy zahradu, která bude odpovídat potřebám místních obyvatel, která bude oázou klidu, místem relaxace, inspirace, ale třeba i experimentů. A experimentovat můžeme např. semenařením a nebo vysazováním ovocných stromků. 

Zanedlouho jsem na facebooku zahlédla, že moje kamarádka je v uskupení Pecky z Moravy. Pecky sází ovocné stromy do naší krajiny a bojují tak proti suchu. V lednu 2020 se Mahenův památník stal sběrným místem pecek. Na památníku máme báječnou sousedku, která nám nosí semínka a přebytky plodů a květin ze své zahrady. To už  stačilo jen zagooglit a objevila se Semínkovna.
Jsem ráda, že 20. září 2020 pokřtíme na Mahenově památníku Semínkovnu. 

Mahenův památník
Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Mahenova 8
602 00 Brno

Semínkovna – blog

Iniciativa Semínkovna vznikla v roce 2015 a za čtyři roky své existence si získala pozornost mnoha lidí. Vzniklo více než 130 poboček po celé republice, které inspirují další a další. Věřím, že nové semínkovny budou přibývat. Nicméně konečné číslo není tím hlavním cílem této iniciativy, hlavní je šíření myšlenky. Ptáte se jaké? Že semínka jsou základ naší existence, už více než 10 000 let lidé rostliny využívají ke své obživě, vybírají ty nejlepší rostliny a z nich si pak uchovávají osivo pro další roky. Umění domácího semenaření, je jedním z těch základů, které bychom měli chtít předat našim dětem, aby tyto znalosti nevymřely s naší generací. Aby si i ti, co přijdou po nás, uměli vypěstovat vlastní potravu a nečekali jen nečinně na to, až je někdo nakrmí. Aby si uchovali svou svobodu, zachovali pestrost přírody, která je obklopuje a budovali svou budoucnost na pevných základech.

Semínkovny nejsou jen místem, kde získáte něco zdarma. Ale místem, kde se můžete něčemu naučit, sdílet své znalosti, potkávat zajímavé lidi… Iniciativa Semínkovna je mé třetí dítě, vznikla proto, aby ty zbylé dvě (a nejen ony) měli šanci na lepší budoucnost. Může se zdát, že jedna semínkovna, nebo jedna iniciativa nemůže mít velký vliv. Já ale věřím, že může! Pokud se rozšíří, věřím, že dokáže ovlivnit pohled obyčejných lidí na to, jak vzniká jejich jídlo, na to, co jim roste na zahrádce, na to jaká semínka vysejí…

Ráda bych zde s vámi sdílela své myšlenky i postřehy a inspirativní příběhy, na které narazím. Ráda zde dám prostor i vašim příběhům. Aby tato stránka žila a vy jste tu našli podporu a pomoc, pokud ji budete potřebovat.

„Every school deserves a Seed Library.“

Alicia Serratos