Semínkovny najdete nově na mapách Mapotic!

Na této stránce se dají jednotlivým pobočkám psát komentáře, ale umožňuje toho mnohem více. Provozujete některou z uvedených 120 semínkoven? Napište mi, prosím, na rostlinysro@gmail.com a pobočku na mapě Mapotic vám dám do správy, aby jste se zájemci o danou semínkovnu mohli v rámci této mapy komunikovat .

Semínkovna ve žďárské knihovně

Provoz semínkovny zahájíme v pondělí 13. 5. v 16,00 v pobočce knihovny Nádražní ve Žďáře nad Sázavou. Součástí programu bude beseda s Mgr. Sylvou Geffroy ze sdružení Chaloupky věnovaná ekologii, přírodním zahradám i možnostem vlastního semenaření.
Ve žďárské semínkovně bychom rádi pracovali na základních principech  sdílení osiva.
V době, kdy budeme semínkovnu otevírat bude již bohužel většina rostlin vysetých, ale i tak nějaké byliny, květiny, rychle rostoucí zeleniny, saláty apod. snad ještě k dispozici budou. Věříme, že počet nabízených odrůd plodin nám od podzimu začne zvesela přibývat a že se do této činnosti zapojí mnoho úspěšných zahrádkářů a pokusných pěstitelů čehokoliv. Přebytky Vašich semínek uvítáme a rádi je zařadíme do nabídky.

Projekt semínkoven vznikl vlastně jako protipól globalizace v zemědělství a specializovaných osivářských firem produkujících hybridní osivo. V touze po návratu k přírodním postupům, zachování původních druhů a odrůd začaly vznikat po celém světe sdružení lidí propagujících semínkaření a produkci vlastního osiva. První evropská semínkovna byla otevřena v roce 2004 ve Francii a od té doby se semínkovny díky svým jednoduchým principům šířily a zaplňují místa na mapě v různých zemích Evropy a také v České republice. U nás vznikla první semínkovna v roce 2015 a dnes jich funguje již více než 100.

Ve žďárské knihovně se tak připojíme i tečkou na mapě českých semínkoven mezi ostatní místa, která můžete najít na https://seminkovny.com.

Hana Nagyová, KMJS Žďár nad Sázavou

Seminkovna

článek

Semínkovna Jablunkov – Nasionkownia Jabłonków

Zdravím a přeji vše dobré,

posílám Vám fotky z otevření semínkovny v Jablunkově.
Musím sdílet upřímnou radost z toho, že se otevření a vše kolem  povedlo.
Přijela zakladatelka semínkovny z Příbora a paní Alena Malíková z bioinstitutu v Olomouci. Zahrál nám Otmar Kantor na Gajdy. Lidé se sešli a vzájemně se pobavili.
Semínkovna e naplněná semínky a je opravdu z čeho vybírat. (lokální odrůdy keř. fazolí, bob koňský, jarní i ozimé žito, bylinky, 5 odrůd rajčat, atd.)
Autor fotek Jiří Jurzykowski.

S pozdravem,
Janek Michalik
IMGP1963
Semínkovna  Jablunkov –  Nasionkownia Jabłonków
Sídlí v budově JACKi – Jablunkovského centra kultury a informací, 
příspěvková organizace Mariánské náměstí 1, 
Provozní doba infocentra
Po – 7.30 – 16.00
Út – 7.30 – 16.00
St – 7.30 – 16.00
Čt – 7.30 – 16.00
Pá – 7.30 – 16.00
So –Ne – zavřeno

IMGP1973 (1)
jablůnkov

Nová semínkovna v Liberci

„V úterý 3. října 2017 jsme otevřeli Semínkovnu v Krajské vědecké knihovně v Liberci na pobočce Vesec. Slavnostnímu aktu předcházela přednáška Denisy Honsejkové o semínkách, jejich sběru i úskalí, které nás může potkat. Po odborném, ale i vtipném povídání následovalo nakrojení dortu a přípitek na zdar Semínkovny, která bude na naší pobočce otevřená každé první úterý v měsíci od 16 do 19 hodin.“

Zdraví Alexandra Bezděková

IMG_4248IMG_4235

Krajská vědecká knihovna v Liberci, pobočka Vesec
Mařanova 650, 463 12 Liberec 25

První opavská Semínkovna

V rámci Dnů evropského dědictví byla v sobotu 9. září otevřena v Matičním domě v Opavě první opavská Semínkovna. Po úvodním slovu Tomáše Skalíka byly na určené místo vloženy první druhy semínek. Nyní jsou k dispozici zájemcům, kteří by si chtěli rozšířit své zahrádky o nové rostlinné druhy, anebo by rádi přenechali svá semínka ostatním.

IMG_7046a

Semínkovny jsou založeny na stejném principu jako knihovny, ale místo knih si vypůjčujete semínka. Výpůjční doba je, díky vegetační době rostlin, delší než u knih. Osivo v Semínkovně uložené je k dispozici zdarma a pro všechny. Pokud se vám rostliny podaří vypěstovat a získáte semena, vrátíte stejný balíček, jako jste dostali, aby je mohl využít někdo jiný. Rostliny můžete svobodně šířit dál, třeba mezi svými přáteli, podmínkou je nekomerční využití. Pokud budete chtít do Semínkovny věnovat vlastní osivo, mělo by pocházet ze zdravých rostlin, z chemicky neošetřené produkce, pěstované bez použití hnojiv. Semena nesmí pocházet z rostlin, na které se vztahuje některé z platných zákonných ujednání omezující jejich volnou distribuci (některé odrůdy jsou chráněné autorskými právy), není sdíleno ani osivo invazivních či zákonem chráněných nebo zakázaných druhů. Celá iniciativa je založena na dobrovolnosti a vzájemné důvěře všech zúčastněných.

IMG_6224a

Prosíme vás tímto o vaše osivo, které můžete přinášet i odnášet ze semínkovny v Opavě, a to v otevírací době spolku Za Opavu v Matičním domě každé pondělí v čase 12-14.30 h a 16-18 h. Semínka ovoce, zeleniny či okrasných rostlin by měla být uložena v sáčcích či boxech a označená názvem, datem a místem původu. Děkujeme za sdílení!

Autorkou tohoto příspěvku je paní Kateřina Skalíková ze spolku spolku Za Opavu.

IMG_0795aIMG_6201a

seminkovna_vyzva kopie

ZÁKLADNÍ TEORETICKÝ KURZ SEMENAŘENÍ – Jak na to? (5.2.2017)

Ve spolupráci se spolkem Stará škola jsme pro vás připravili
Základní kurz semenaření – Jak na to?

Jedná se o kurz teoretický, kde se dozvíte vše, co potřebujete znát, než začnete semenařit.
Kurz se koná:
Stará škola – Vrané nad Vltavou
Adresa: Budova Staré školy, V Zídkách 128, Vrané nad Vltavou 252 46
Datum: 5.2.2017
Začátek kurzu od 15:00H, délka 2,5 – 3 H

Proč začít semenařit?
Semenaření patří k tradičním zahradnickým znalostem a umožňuje v domácích podmínkách reprodukovat osivo mnoha zahradních plodin, bylinek i květin. Stejně jako jízda na kole je třeba se semenaření nejprve naučit (načerpat trochu té botanické teorie), aby vaše snažení bylo úspěšné a nevyšlo naprázdno. Pak již praxí postupně objevíte, jak je tato činnost pro vás přínosná, jak je zábavná a užitečná.
Díky našemu kurzu se mimo jiné dozvíte:
S jakými druhy začít a jak na ně…
Zjistíte, proč semenaření dýní není tak úplně jednoduché… 
Jak semínka uskladnit a uchovávat (popis a ochrana uloženého osiva)…
Kde sehnat vhodné osivo?
A mnoho dalšího…

12742113_1004967019570863_8332893628065650084_n

Kurz semenaření je vzhledem k roční době zejména teoretický. Získáte rady a tipy potřebné k tomu, aby jste již v letošním roce mohli začít množit plodiny z vlastní zahrádky!
Kurz je vhodný pro začátečníky.

Kurz vede zakladatelka Iniciativy Semínkovna Mgr. Klára Hrdá (spolek  Semínkovna, z.s.)

Kurz se koná:
Stará škola – Vrané nad Vltavou
Adresa: Budova Staré školy, V Zídkách 128, Vrané nad Vltavou 252 46
Datum: 5.2.2017
Začátek kurzu od 15:00H, délka 2,5 – 3 H

Předběžné přihlášky můžete psát na  rostlinysro@gmail.com.

Akci organizujeme ve spolupráci se spolkem Stará škola ve Vraném nad Vltavou.
logo_stara_skola
dscf5473

 

Ohlédnutí za oslavou 1. narozenin Iniciativy Semínkovna

Krásný večer! Jak jsem slíbila, chtěla bych se v krátkosti vrátit k oslavě 1. narozenin Iniciativy Semínkovna, která se konala 15. září v galerii Langhans v centru Prahy.

dscf5416

Jsem moc ráda, že jsem dostala příležitost uspořádat malou oslavu právě v prostorách patřících organizaci Člověk v tísni. Díky za to patří Katce ze spolku Cooland, která mě požádala, abych byla jejím hostem a s velkou částí organizace mi pomáhala.

dscf5438

Celý večer nesl podtitul „Semínka našich babiček“ a to proto, že jeho součástí byla i výstava sklizně z naší zahrady. Prezentovala jsem více než deset odrůd rajčat, fazole a papriku…  Jsem ráda, že nezvykle teplé počasí, které oslavě předcházelo, umožnilo plody rajčat do oslavy uchovat. Zájemci se tak mohli seznámit s odrůdami jako je například Ostravské rané, Slava, s fazolemi odrůd Selma zebra, Stará Bělá, Koko z Prahy  atd.

dscf5402

Prezentace a nabídka certifikované a výtečné kávy Birdsong coffee

V rámci hlavní části programu jsem přednesla přednášku, která shrnovala dosavadní historii iniciativy Semínkovna, to, co jí předcházelo, a také to, kam bych chtěla směřovat dále. Prezentace nesla podtitul „Jak nám semínka mění život“ a odrážela osobní zkušenosti mě a mé rodiny se semenařením, starými odrůdami a s prací na propagaci domácího semenaření v ČR.

Co by to bylo za oslavu narozenin, pokud bychom nerozkrájeli dort. Kdo měl chuť, shlédl na závěr i film Semena času, který zapůjčila společnost Glopolis v rámci Ozvěn festivalu Země na talíři.

dscf5431

Narozeninový dort Iniciativy semínkovna

Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří tuto akci podpořili: spolku Cooland, časopisu Pravý domácí, společnosti Glopolis, společnosti Birdsong coffee, autorce narozeninového dortu, společnosti Gengel a Národnímu zemědělskému muzeu, kteří na oslavu zapůjčili výstavu o starých odrůdách fazolí, Katce za její obrovskou podporu a pomoc a zejména všem, kteří nás přišli podpořit, popovídat si a oslavit spolu s námi první narozeniny!

Děkuji!!!

dscf5403

Iniciativa Semínkova – Jak to vlastně celé vzniklo?

Zdravím vás v tuto pozdní dobu, jelikož uplynuly téměř dva roky, co se věnuji Iniciativě Semínkovna, chci se dnes vrátit úplně na začátek. Dovolte mi přiblížit vám, jak vlastně myšlenka na spuštění iniciativy Semínkovna vznikla.

Vraťme se zpět o více než tři desetiletí, kdy jsem se narodila v dnes již neexistující porodnici v Brandýse nad Labem. Často jsme se sem vraceli navštěvovat babičku a dědu, kterým jsme pomáhali na jejich zahradě. Pamatuji si, že děda pěstoval brambory tzv.“rohlíčky“, řepu pro králíky a zeleninu. Vzpomínám si, jak se v pokoji u okna sušila semínka rajčat a paprik, která si děda uchovával ze své sklizně.
Já jsem své dětství částečně prožila mezi paneláky na sídlišti ve Slaném, odkud jsme se po smrti mých prarodičů s rodinou vrátili na venkov. Jelikož babička milovala květiny a zvláště růže, i mě učarovalo jejich kouzlo a během studia na střední škole jsem pěstovala tulipány, kosatce a všemožné další okrasné rostliny. Nesmírně mě bavilo dívat se, jak se záhony během sezony mění. Líbil se mi ten pocit, když zanořím prsty do hlíny… Takže když jsem se rozhodovala nad tím, co chci vystudovat, jasnou volbou byla biologie a následně botanika. Je to již nějaký čas, kdy jsem opustila brány své alma mater a vydala se do světa. Práce v laboratoři mě nebavila. Chtěla jsem se osamostatnit. Jelikož jsem ovládala obstojně dva cizí jazyky odešla jsem od botaniky do korporátní sféry…

To byla pro mne velká škola života. Kdo nezažil nepochopí. K mé smůle jsem se do firmy dostala v momentě nástupu tzv. „finanční krize“… víc k tomu s ohledem na své nadřízené a kolegy psát nebudu. Ale pochopila jsem, že tudy pro mě cesta nevede. Navíc jsem neustále slyšela od známých, že začali dělat to, co je baví, a jak jsou šťastní. I já jsem to chtěla. Jen mi jaksi trvalo trochu déle přijít na to, co je „to ONO“, co by mě bavilo a udělalo šťastnou.

Jelikož jsem se mezi tím vdala, s mužem jsme si koupili dům se zahrádkou, zasadili několik stromů, nazrál čas počít syna. To se nám nakonec podařilo a mě to umožnilo najít cestu ven z korporátního soukolí, které drtilo, seč mohlo. Já jsem k tomu všemu stále hledala „to ONO“ a upřímně moc se mi to  v té době nedařilo.

Až přišel den, kdy mi zazvonil telefon a v něm nabídla vysněné práce! S radostí jsem přijala a věřila, že konečně mám „to ONO“. Ale osud si s námi tehdy poněkud pohrál. Asi dva dny na to můj muž získal nabídku na studijní pobyt ve Francii a stáli jsme před volbou, co dál. O dva týdny na to jsem zjistila, že čekám druhé dítě. Bylo mi jasné, že má vysněná práce prostě bude muset jít stranou. Manžel odjel a já se synem a břichem zůstala sama doma coby „slaměná vdova“. Práce byla to jediné, co mi pomáhalo přežít toto období. Mimo ní jsem totiž měla pocit, že se můj život zastavil, nikam neplynul, byl prázdný… S manželem jsme se vídali vždy po měsíci a půl. Odjet s ním jsem nemohla, protože jsem nechtěla rodit ve Francii.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Uplynul rok, narodila se nám dcera a všichni jsme se odstěhovali za manželem na sever Francie do města Tourcoing (předměstí Lille, cca 4 km od hranic s Belgií). Následoval kolotoč na úřadech a okolo dětí. Žít sami izolovaně v cizí zemi, bez zázemí a přátel, odkázáni jen sami na sebe bylo těžké… Hodně nás to stmelilo a já  jsem se denně modlila, abychom to zvládli ve zdraví.

Francie je skvělá v tom, že se tam všude stále něco děje. Platí se zde poměrně vysoké místní daně, z nich se financuje vše možné od neziskových organizací po ohňostroje. Snad každý týden jsme byli na nějaké akci. Osobně mě to táhlo do místní botanické zahrady. Na jedné ze zdejších oslav jsem se seznámila s organizací, která si pronajímá od města volné pozemky a ty dále nabízí zájemcům o zahradničí. Přes tuto organizaci jsem se dostala k další – propagující kompostování ve městě, ke sdíleným zahradám… Až jsme se jednoho dne vydali na otevření jedné z Grainotheques v Lille.
Po návratu domů jsem se začala o problematiku okolo osiv zajímat hlouběji, trávila jsem večery nad knihami, časopisy, propagačními letáky o přírodních zahradách, permakultuře, kompostování… Postupně jsem se dostala k tématům agrochemie, GMO, společnosti Monsanto atd. Musím říci, že mě to jako matku svou dětí, která chce pro své potomky TO NEJLEPŠÍ, hodně zneklidnilo. Neměla jsem ani představu o tom, jak je situace špatná, kolik chemie v jídle jíme. O GMO jsem slyšela ve škole hlavně to, jak zlatá rýže zachrání Indii před hladomorem…
Byla to chvíle, kdy jsem si řekla, že to nemohu jen tak přejít a ignorovat. I to, že se u nás v ČR o těchto věcech mluví jen okrajově, že většina lidí nemá ani tušení, mě velmi motivovalo k činům.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Když jsem nad vším přemýšlela, najednou mi do sebe vše zapadlo, uvědomila jsem si, že pokud se má něco změnit, je třeba začít od začátku – od semínek! To bylo konečně „to ONO“. Kontaktovala jsem zakladatele hnutí Les grainotheque ze společnosti Graines de troc a požádala jej o svolení, abych mohla „grenotéky“ založit v ČR.  Pan Wittevert mi svůj souhlas dal a pro mě začalo asi největší životní dobrodružství…

Prvním krokem bylo sdílení příspěvku o Les grainotheques ve Francii na Facebooku, abych si ověřila, zda o něco podobného bude v ČR vůbec zájem. Příspěvek měl dosah 10000 uživatelů. Ačkoliv někteří komentující pochybovali, rozhodla jsem se, že za zkoušku nic nedám a půjdu do toho. Konečně jsem našla to, co mě baví, má to smysl a uvnitř sebe jsem cítila, že je nutné v tom něco udělat. Má motivace překonala obavy.

Oslovila jsem několik lidí v ČR věnujících se nějakým způsobem semenaření, osivu ap. Získala jsem mnoho cenných rad a podpory. Založila jsem webovou stránku, vytvořila logo, první letáček a infografiku. Nic z toho jsem před tím neuměla. U loga jsem prostě zadala do vyhledávače: „Jak vytvořit logo“ a připsala „ZDARMA“. Z odkazů jsem vyzkoušela asi 5 – ve finále vzniklo 6 návrhů. Zvolila jsem ruku se semínkem, což nejlépe korespondovalo s myšlenkou projektu.

logo_1691777_print

Název vznikl v podstatě náhodou. Může za to pan Dostálek ze společnosti Gengel. Původně jsem uvažovala o počeštělém slově „Grenotéka“ a jen tak mimochodem jsem se zmínila, že je to vlastně taková semínkovna (semínko + knihovna). Pan Dostálek, jak je mu to vlastní, počeštělý patvar jednoznačně zamítl (a díky mu za to!). Tak vnikla Iniciativa Semínkovna. Ostatní šlo již tak nějak samo.

Další milý člověk, kterého jsem tehdy poznala byl student Honza Novotný. Rozhodl se, že založí jednu z prvních semínkoven. Slovo dalo slovo a  2. srpna 2015 jsme společně slavnostně zahajovali otevření první oficiální Semínkovny v ČR. Následovala Semínkovna v Praze, Benátské 2, která se otevřela v polovině září roku 2015 již za pozornosti novinářů. Díky publicitě, kdy se podařilo natočit reportáž do Studia 6, Českého rozhlasu, Deníku… se o Semínkovnách dozvědělo širší publikum diváků a posluchačů.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Následovala účast na festivalu Země na talíři v Praze a v Ostravě, spolupráce s Freeshopem a Z pokoje do pokoje a díky tomu i Zimní setkání semenářů a první kurz semenaření. Pozvání do pořadu Polopatě, spolupráce s Kokozou, Greenfestem, dětský den v Toulcově dvoře. Kurz semenaření v Liberci a pak spolu s panem Dostálkem v zahradě Kuchyňka… Semínkovny se začaly objevovat v různých koutech naší republiky, v restauraci, škole, knihovnách, informačním centru…každá je originální a jedinečná, odráží povahu místa a lidí, kteří se o ni starají. K dnešnímu dni uvádí mapa semínkoven 40 poboček v České republice a jednu na Slovensku. Pevně věřím, že toto číslo nebude konečné.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

V letošní sezoně jsme s manželem oseli zahradu zejména starými odrůdami, které jsme z velké části také semenařili. Semínka věnujeme do semínkoven. Přála bych si, aby se mezi lidi skrze semínkovny dostali i komerčně nedosažitelné odrůdy, aby si je i běžný zahradník mohl „osahat“, ochutnat a poznat jejich kouzlo a kvality.

Samozřejmě přišli i těžké chvilky. Objevily se výhrůžky a zastrašování, bohužel to k této práci asi patří. Nejhorším nepřítelem je ale únava, která se zákonitě po 3 téměř probdělých letech dostavila. Jelikož jsem na vše sama, uvědomuji si limity své práce. Pomoc přichází nahodile, ale díky za ni! Za ty poslední dva roky jsem se seznámila se spoustou neskutečných lidí a i díky nim, jdu dál. Mám ale zejména to štěstí, že mou velkou podporou i oponentem je mi můj muž.

14724585_984289171697945_5682003143216752505_n

Když jsme nedávno při jednom setkání hledali důvody, proč jsem vlastně Iniciativu Semínkovna začala dělat napadlo mě následující:

  • Kvůli mým dětem. Přála bych si pro ně lepší budoucnost, než je ta, jak ji občas vidím vykreslenou v předpovědích a odhadech.
  • Protože věřím ve svobodu. Produkce vlastní potravy, osiva je cestou ke svobodě, nezávislosti a samostatnosti.
  • Věřím, že i malý čin může mít velký pozitivní dopad. Že dělat cokoliv, byť malou aktivitu, je lepší než nečinnost.
  • Osiva starých cenných odrůd mizí, vymírají, semenařit umí jen málokdo… To je něco, co nesmíme dopustit, co se musíme pokusit zvrátit. Bez semínek, není úroda a bez úrody není co jíst… Možná se vám to zdá paradoxní, jídla je přece všude spousta… Ale v budoucnu to tak být nemusí (vzhledem k vyčerpávání a ničení zdrojů jako je ropa, fosfáty, voda, půda, biodiverzita…), bez ohledu na to, že kvalita toho, co dnes jíme je tristní a plná chemie.

Děkuji všem, kteří Iniciativu Semínkovna podporují, či podpořili, velmi si toho vážím! Jste skvělí! Díky!

Klára H.