O semenaření (IV)

Pěstování semenic

Pokud chcete pěstovat rostliny na produkci osiva, je vhodné myslet i na způsob pěstování tzv. semenaček/semenic (rostlin z nichž si semena sklidíme).
Pro produkci kvalitního osiva potřebují rostliny vyváženou výživu. Na zahradě hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem či zeleným hnojivem.
Jako prevenci výskytu chorob a škůdců hnojíme již na podzim nebo pěstujeme po organicky hnojené předplodině. Nadbytek dusíku vede k příliš bujnému růstu, opožďování plodnosti i napadení škůdci. Dbáme na dodržování osvědčených zásad biopěstování – střídání plodin v osevním postupu, šetrné zpracování půdy nebo mechanické potlačení plevelů apod.
Semenačky (ani nic jiného na zahradě 😉 ) neošetřujeme chemickými postřiky ani umělými hnojivy.

DSCF9521 - kopie

 Selekce

Na semeno vybíráme dobře vyvinuté a zdravé rostliny (provádíme selekci). Výběr semenic je možné provádět několika způsoby:
1.  Vyberete jen ty nejlepší rostliny (s nejchutnějšími plody, pevnou hlávkou ap. Kritérium výběru se liší dle pěstitele a druhu plodiny, viz níže.) a pouze z nich si uchováte osivo. Postupně si tak vybíráte ten typ jedinců, kteří se nejlépe přizpůsobili  podmínkám vaší zahrady a vyhovují vašim potřebám.
2. Vyberete nevyhovující rostliny, které odstraníte, a semenaříte všechny ostatní. V prostředí, kde se vnější podmínky často mění, je vhodnější udržovat širší spektrum genetické variability. Například část jedinců může lépe prospívat v suchém létě, jiná v roce, kdy je počasí vlhčí ap.  Představíte-li si jednotlivé rostliny jako cyklisty na Tour de France, tak také platí, že někteří cyklisté vítězí v horských etapách a jiní v etapách, kdy se jede po rovině.
3. Vyberete zástupce z celé škály variability a ty semenaříte.  Představíte-li si opět  jednotlivé rostliny jako cyklisty na Tour de France, tak při tomto typu selekce vyberete vzorek jezdců z přední linie,  další z pelotonu, ale zahrnete i ty, kteří dorazí do cíle mezi posledními. Jinak řečeno udržujeme danou odrůdu a to včetně jejích slabších stránek.

Zatím co první dva způsoby selekce vedou k postupnému „zlepšování“ dané odrůdy a v důsledku může dojít i k vytvoření nové odrůdy, pokud se selekcí dosáhne například resistence k určitému škůdci ap., třetí možnost má za cíl uchovat danou odrůdu pokud možno nezměněnou pro další generace.
Záleží jen na vás, jakou metodu zvolíte, nicméně většina zahradníků má  tendenci vybírat pro semenaření jen ty nejlepší rostliny v daném kritériu, které je pro ně důležité.

DSCF9508 - kopie

Kritéria selekce

Dle jakých kritérií je možné selekci provádět?
– odolnost k chorobám, škůdcům nebo i ke klimatickým podmínkám…
– chuť, barva, vůně, pevnost, „kazivost“, množství či velikost plodů, i to, jak dobře snáší uskladnění…
– ranost, nebo naopak opožděný nástup kvetení (např. u salátu)
– v moderním zemědělství se často cení i další „kvality“: standardní velikost plodů, stejná doba sklizně, vyhovující velikost pro možnost použití strojové techniky, odolnost k dlouhému transportu… Případně výstřelky v podobě fialově zbarveného květáku :-D.

Množství rostlin

Abychom zachovávali dostatečně široký dědičný základ odrůdy (genetickou variabilitu), bereme osivo vždy z několika jedinců. Čím více, tím lépe. Jen tak se přenese do uchovaného osiva dostatečná genetická variabilita a schopnost účinně se adaptovat na případnou změnu klimatických (či jiných) podmínek.

DSCF9505 - kopie

Sklizeň semen

·         dužnaté plody

Získávání semen z cuket, dýní či paprik je snadné. U dužnatých plodů (rajčata či okurky) dužinu necháme vykvasit v misce asi 1-2 dny.  Semena následně propláchneme vodou na sítku, očistíme a osušíme.

Následující video (v angličtině) prezentuje návod na  získávání semen rajčat vykvašením z dužniny:

·         nedužnaté plody

Semena z nedužnatých semeníků můžeme vymlátit, vytlouct, vyšlapat, nechat samovolně vysypat či ručně vyloupat.

Mlátíme vždy dobře vyschlé rostliny, jinak by mohlo dojít k poškození semen.

Následující video (v angličtině) prezentuje návod na  získávání semen salátu:

Uskladnění

Hned po sklizni je potřeba semena dobře vysušit. Následně je ukládáme na suchém a tmavém místě se stálou pokud možno nízkou teplotou. Uložit je můžete do papírových obálek, látkových sáčků, nebo do sklenic. Vhodné je připojit několik listů obsahujících vonné silice (například vavřínu – bobkového listu), ty budou odpuzovat hmyz, který by mohl semena poškodit.
Nezapomeňte si sáčky popsat: názvem druhu, odrůdy,  roku a místa sklizně! Připojit můžete i hodnocení (A, B, C), dle kvality úrody.
Semena je nutné chránit zejména před vlhkostí, horkem a světlem, případně změnami teplot…

Mnoho zdaru ve vašem semenářském snažení!

Zmeškali jste předchozí příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/
https://seminkovny.wordpress.com/2015/12/16/o-semenareni-potreti/

O semenaření potřetí…

Semenařit rostliny je snadné. Ale… Pokud chceme, aby výsledek byl uspokojivý, je dobré osvojit si alespoň základní povědomí o tom, jak to funguje. Proto mám pro vás v pořadí třetí díl příspěvků věnovaných semenaření obecně.

Rostliny cizosprašné

Většina druhů pěstované zeleniny jsou rostliny cizosprašné – pro správnou produkci semen potřebují pyl pocházející z květu jiné rostliny téhož druhu. Pyl přenáší hmyz nebo vítr.
U těchto rostlin může dojít k nechtěnému křížení přenosem pylu z květu jiné odrůdy či dokonce jiného druhu! Některé druhy, se mohou křížit i na vzdálenost několika kilometrů a to nejen s dalšími kulturními odrůdami, ale s divokými druhy (např. mrkve a brukvovité rostliny)!
Při semenaření se proto snažíme nechtěnému křížení zabránit.
Je vhodné pěstovat vždy jen jednu odrůdu daného druhu.
K cizosprašným druhům zeleniny patří: mrkev, celer, petržel, zelí, cibule, pór, ředkvičky, řepa, špenát…

DSCF9521

Cizosprašné druhy zahradních plodin: mrkev a vodnice

Návod (v angličtině) na to, jak opylovat zástupce čeledi tykvovitých

Rostliny samosprašné

Rostliny samosprašné (asi 20% druhů) mají obvykle jednotlivé květy, které se opylují vlastním pylem. Ačkoliv k nechtěnému křížení s jinou odrůdou stejného druhu u samosprašných rostliny dochází jen velmi vzácně, doporučuje se rostliny odlišných odrůd oddělovat vzdáleností minimálně 2 -10 m. Mezi samosprašné druhy zeleniny patří: hrách, fazol, saláty, rajčata…

DSCF9504

Mezi samosprašné druhy patří například rajčata

Dvouleté rostliny

Plodiny jako například mrkev, cibule, či pór jsou rostliny dvouleté.  V prvním roce tvoří zásobní orgán (cibule, bulvy apod.), které se sklízejí jako zelenina. Rostliny uchované do dalšího roku vykvetou a vytvoří semena.
Jedince, z nichž chceme sklízet semena (semenice) je nutné vhodným způsobem přezimovat dle místních podmínek buď přímo na záhonu, ve sklepě, či jiném bezmrazém místě. Druhým rokem na jaře je znovu vysadíme, necháme vykvést a posbíráme semena.

DSCF9509 - kopie (2)

Cizosprašný a dvouletý je také pór

Jednoleté rostliny

Jednoleté druhy kvetou a vytváří semeno již v roce výsevu, odpadá u nich nutnost přezimování. Na semeno mají některé jednoleté druhy delší vegetační dobu než při pěstování na konzum, sejeme je tedy raději již brzy na jaře (ředkvičky).

Mezi jednoleté zeleniny patří salát, hrášek, fazole, rajčata, špenát, ředkvičky apod.

DSCF9514 - kopie (2)

V pozadí jednoleté fazole…

Začínáte?

Zkuste si namnožit semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, např. salát, rajčata, hrášek nebo fazole.
Nevíte kam pro semínka? Zkuste nejbližší Semínkovnu 😉 

 

Zmeškali jste první dva příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/

 

Všem semenářským začátečníkům přeji mnoho zdaru!

Klára