JAK NA TO?

Semínkovna je svobodná iniciativa pro každého.

Kdokoliv může semínkovnu založit a propagovat ve svém okolí.
Při prezentaci vaší semínkovny, prosím,  odkážete na tento web.

Uvedli jste již semínkovnu do provozu?
Chystáte inauguraci, školení, prezentaci, oslavu spojenou se semínkovnou?
Dejte mi vědět na rostlinysro@gmail.com!
Informace o vašich aktivitách ráda zveřejním na tomto webu a semínkovnu vyznačím v mapě  ;-).

Untitled Infographic

JAK ZALOŽIT SEMÍNKOVNU?

Založit semínkovnu je vlastně velice jednoduché.

1. Vezmete kartonovou krabici a dle vlastní fantazie z ní vytvoříte zásobník požadovaného tvaru. Výsledný vzhled je jen na vás, ale praktické je vytvořit několik přihrádek, aby bylo možné balíčky semínek trochu roztřídit. Zručnější mohou vytvořit grenotéku ze dřeva…

2. Svou grenotéku ozdobíte a opatříte nápisem „semínkovna/grenotéka“. Zatím jsem se nerozhodla, zda je lepší fonetická verze francouzského názvu, či český novotvar. Výběr nechám tedy na vás.

3. Klíčovým bodem bude umístění grenotéky na nějaké veřejné prostranství. Nejčastěji to bývají knihovny, ale může jít i o klubovnu, komunitní centrum, kavárnu, restauraci, poštu… Zkrátka kdekoliv, kde si myslíte, že by se mohla pohybovat cílová skupina – zahradníci. Každopádně budete potřebovat souhlas provozovatele.

4. Prázdná krabice sama o sobě lidi nerozhýbe, tudíž je potřeba investovat do prvního osiva, které do grenotéky dáte k dispozici. To buď nakoupíte, nebo můžete použít vlastní sklizeň. Semínka je dobré uložit do papírových sáčků a řádně popsat. Vždy by měl být uveden název rostliny, popřípadě odrůdy, místo a datum sklizně. Samozřejmě by osivo mělo být v bio kvalitě, tudíž z rostlin chemicky neošetřovaných a ne z tzv. F1 hybridních rostlin či rostlin, které se v naší přírodě chovají invazivně (viz. křídlatka ap.).

5. Buďte trpěliví. Uspořádejte slavnostní uvedení grenotéky do provozu. Pozvěte lidi z okolí a projekt grenotéky jim představte a vysvětlete. Buďte realisté, začněte oslovením spíše menší skupinky, hledejte takové „klienty“, kterým ekologické cítění není cizí. Počítejte s tím, že chvíli potrvá, než se lidé naučí grenotéku správně používat, tedy si z ní osivo nejen brát, ale také ho vracet.

12115936_10204706626975341_2637466288012894716_n

JAK SEMÍNKOVNU POUŽÍVAT

A CO ZA TO?

Semínka v semínkovnách jsou volně k dispozici všem. Pravidla jednotlivých semenných bank se mohou lišit, ale obecně je „výpůjčka“ bezplatná. Někdy je omezen počet sáčků na osobu, někdy je potřeba „se zapsat“ – to je různé a záleží na pravidlech konkrétní semínkovny, která by u ní měla být k dispozici.

KDYŽ SI PŮJČÍM SEMENO MRKVE, OČEKÁVÁ SE, ŽE VRÁTÍM SEMENA MRKVE?

Obvykle to neznamená, že přesně to samé osivo, které jste si vypůjčili v budoucnu vrátíte. Vše záleží na vašich semenářských možnostech a schopnostech, ale často i na místních klimatických a jiných podmínkách, které nemůžete ovlivnit. Proto nemějte obavu, pokud se semenaření nevydaří. To se stává, zvláště, pokud semenařit začínáte, nebo jste si zvolily druh, který se semenaří obtížněji.

CO DĚLAT, KDYŽ SE SEMENAŘENÍ NEPOVEDE?

Nic se neděje, to se stává. Pokud se Vám nepovedla zrovna mrkev, přineste jiné osivo, kterého máte přebytek. Každý dar je pro semínkovnu hnacím impulzem a třeba uděláte radost někomu dalšímu třeba i osivem „obyčejného“ kopru.

CO KDYŽ NEVÍM, JAK NA TO?

Nevadí. Pro začátek si zvolte jednodušší plodiny (rajčata, fazole, hrách, salát ap.). Informujte se o postupu semenaření dané plodiny dříve, než se pustíte do práce!
V semenaření není až tak nutná kvantita, ale zejména kvalita, pokud si chcete zajistit uspokojivou úrodu v dalších letech.
Pozor na semenaření cuket, dýní ap. Tyto plodiny se velmi rády kříží a určitě vás nepotěší, když se vám odrůda ‚hokaido‘ zkříží s okrasnou dýní, jejíž dužnina není chuťově tak příjemná a slupka je tvrdá… Pokud se chcete vyhnout zklamání, nejprve nastudujte návod:-).
Doporučenou literaturu najdete například ZDE.

JAK MÁM SEMÍNKA DO SEMÍNKOVNY PŘIPRAVIT?

Je dobré semínka vhodným způsobem nasáčkovat (použít můžete papírové sáčky, recyklovat obálky, složit si sáčky ze starých novin ap., použít igelitové sáčky…) a zejména popsat! Stačí uvést název odrůdy, rok a místo sběru. Pokud máte chuť a čas připište i vlastnosti odrůdy a postup jejího pěstování, ale to je již čistě na vás.

MÁTE DALŠÍ DOTAZY?

Napiště svůj dotaz či připomínku na rostlinysro@gmail.com a pokusíme se najít řešení, radu či odpověď:-).

pravidla semínkovny

TROCHA HISTORIE

Celá staletí bylo lidstvo závislé na umění semenaření, tedy sklízení, výběru a zachovaní osiva z jedné sezony na druhou. Drobní zemědělci uchovávali své vlastní osivo z rostlin, které si sami vypěstovali, z takových, které byly nejlépe adaptovány na místní podmínky. Množství lokálních variet bylo neskutečné. Každý kraj měl svou jedinečnou paletu odrůd,  které dobře plodily a netrpěly chorobami.
S rozvojem moderního zemědělství a globalizací začaly vznikat specializované osivářské a šlechtitelské firmy, které odstartovaly  produkci hybridních odrůd adaptovaných na různé choroby či ekologické podmínky. Zemědělci byli vyzváni k tomu, aby osivo odebírali pouze od těchto producentů certifikovaného osiva (aby se zabránilo šíření rostlinných chorob a vzrostla produktivita).

food-variety-tree-754


Tím došlo k rapidnímu poklesu variability v nabízených odrůdách jednotlivých plodin. Časem většina zemědělců přestala semenařit a znalosti o samoprodukci osiva se vytratily. Bohužel, co se zdálo být ideálním řešením, se s plynutím času ukázalo jako uspořádání přinejmenším problémové. Pokles variability vedl k poklesu biodiverzity a nastolení monokultur. Ty se staly mnohem náchylnější k podlehnutí atakům škůdců a chorob. Navíc tyto vyšlechtěné odrůdy ztratily odolnost v daných místních podmínkách a pro jejich úspěšnou kulturu začalo být potřeba je podporovat hnojivy, herbicidy, pesticidy…
Ale největším problémem se stalo to, že značnou část dnes komerčně nabízeného osiva  tvoří tzv. F1 hybridy, z jejichž semen vzchází geneticky nevyrovnané potomstvo. Zemědělci jsou tudíž nuceni nakupovat rok co rok osivo nové a postupně se stávají závislí na produkci a cenové politice takových korporátních gigantů, jako je například nechvalně známá firma Monsanto.

Polud se chcete o problematice týkající se svobody osiv, podívejte se na následující dokument z roku 2012 nazvaný Semena svobody – Seeds of Freedom, který výstižně zachycuje to, co se okolo osiv děje. (Lze zapnout české titulky.)

Krátký dokument o iniciativách zaměřených na zachování biodiverzity a uchovávání osiva v Indii a na Srí Lance.

A CO DÁL???

Stále více zemědělců a zahradníků začíná být nuceno hledat řešení jinde. Hlavní motivací je jednak rostoucí cena osiva,   jeho nedostačující ekologické plasticita nebo touha po návratu k přírodním postupům v zemědělství a zahradničení.Vznikají různá sdružení nadšených lidí, kteří jsou odhodláni bojovat za propagaci autoprodukce osiva a šíření povědomí o umění semínkaření.
Pomocníkem v této osvětě se staly právě semínkovny, které slouží k výměně a sdílení semínek. Semínkovny zaujaly roli nového zdroje biodiverzity do vašich zahrádek.

11081439_10203626669857088_4211376677389343231_n-e1427154277269

Grenotéku vytvoříte snadno z kartonové krabice.

Historie semínkoven

První semínkovnu otevřela ve francouzském městě La Rochelle asociace Graines de Troc v roce 2014. Zakladatel asociace Sébastien Wittevert se inspiroval semínkovnami fungujícími již delší dobu v knihovnách v USA. Semínkovny si díky své jednoduchosti a ekologickému podtextu okamžitě získaly srdce místních lidí a během roku se rozšířili do další zhruba stovky měst. A jejich expanze pokračuje a to nejen na území Francie, ale také v Holandsku, Belgii a nyní také v České Republice.

Jak říká Sébastien Wittevert:
„Každé semeno, každé variety bylo s péčí vyseto, sklizeno, rok za rokem, předáváno z generace na generaci, ze zahrady do zahrady, od člověka k člověku, všude na naší planetě již 10 000 let… Omlouvám se, že se opakuji, ale všude na celé planetě, od člověka k člověku, ze zahrady do zahrady, z generace na generaci, každé semínko, každá varieta byla adaptována našim potřebám a na naše podmínky. Věřím, že dnes bychom se měli zajímat o to, co se děje s tímto naším dědictvím a jak s ním do budoucna naložíme…“

Semínkovna V PRAXI

V rámci Týdne bez pesticidů jsem navštívila sídlo asociace MRES v Lille, kde se konala inaugurace-uvedení do provozu semínkovny v místní knihovně. Kromě prezentace semínkovny, zde probíhala výstava prezentující problematiku pesticidů a jejich alternativ a ukázka knižních titulů zaměřených na  biologickou reprodukci osiva.

10422501_10203626668497054_5592175654846782262_n11082520_10203626669177071_1718898864666639638_n

V malé místnosti se během krátké chvíle vystřídala spousta lidí, většina z nich je tu právě kvůli semínkovně, přišli si vybrat osivo a diskutovat o přírodním zahradničení.
Měla jsem možnost hovořit s několika zástupci asociace MRES, která akci pořádala. Zajímaly mne zejména jejich praktické zkušenosti se semínkovnou a hlavně s reakcemi veřejnosti na tuto iniciativu.
„U nás v Kanadě lidé grenotéky znají a proces sdílení osiva funguje perfektně,“ vypráví mi jedna z organizátorek z asociace MRES (původem z Kanady) a pokračuje,“ zde ve Francii se iniciativa grenoték teprve rozbíhá. Ta zdejší funguje druhým rokem. Prozatím je situace taková, že si lidé semínka spíše berou, ale příliš  je nevracejí. Ale jsme optimisté, všechno chce svůj čas. Ze zkušenosti z jiných měst víme, že jakmile lidé proces pochopí, systém sdílení začne fungovat. Je ale potřeba si od začátku stanovit pravidla. My například žádáme výměnou za semínka emailovou adresu zájemce, kam mu následně můžeme zasílat informační materiály týkající se produkce semen a přírodního zahradničení, spolu s pozvánkami na naše akce. Tím mu nenápadně připomínáme, že by měl část semínek po sklizni opět vrátit do grenotéky:-). Jsme realisté a snažíme se spíše o vytvoření menší komunity skutečně zapálených lidí, která se bude s postupem času zvětšovat.“

10378153_10203626670337100_3763983812899520991_n

Semínkovnu doprovází propagační materiál se stručnou informací o iniciativě, s návodem na reprodukci semen a odkazy na další informace.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s