Jde o svobodnou iniciativu pro každého.
Kdokoliv může semínkovnu založit a propagovat ve svém okolí.
Uvedli jste již semínkovnu do provozu?
Chystáte slavnostní zhahájení, školení, prezentaci, oslavu spojenou se semínkovnou?
Dejte mi vědět na rostlinysro@gmail.com!
Informace o vašich aktivitách ráda zveřejním na tomto webu a semínkovnu vyznačím v mapě ;-).
Při prezentaci vaší semínkovny odkazujte, prosím, na tento web.
JAK ZALOŽIT SEMÍNKOVNU?
Založit semínkovnu je jednoduché.
1. Vezmete kartonovou krabici a dle vlastní fantazie z ní vytvoříte zásobník požadovaného tvaru. Výsledný vzhled je jen na vás, ale praktické je vytvořit několik přihrádek, aby bylo možné balíčky semínek trochu roztřídit. Zručnější mohou vytvořit semínkovnu ze dřeva, nebo z jiného materiálu dle své vlastní fantazie.
2. Svou semínkovnu ozdobte a opatřete nápisem „Semínkovna“. Použijte oficiální logo iniciativy, které si můžete stáhnout z tohoto webu.
3. Klíčové je najít pro semínkovnu vhodné umístění. Nejčastěji to bývají veřejné knihovny, ale může jít i o klubovnu, komunitní centrum, kavárnu, restauraci, školu apod. Zkrátka kdekoliv, kde si myslíte, že by se mohla pohybovat cílová skupina – zahráskáři. V každém případě budete potřebovat souhlas provozovatele.
4. Prázdná krabice sama o sobě lidi nernaláká. Dobré je proto připravit na začátek sáčky se semínky, které do semínkovny dáte k dispozici. Využijte semínka z vlastní zahrádky, poproste o pomoc zahráskáře z okolí, nebo se obraťte na již fungující semínkovnu. Některé mívají semínek přebytek a rádi se s vámi podělí a pomohou vám v začátku. V krajním případě můžete semínka i zakoupit. Následně získaná semínka rodělte po malých dávkách do sáčků a popiště je (uveďte název druhu, odrůdy, rok a místo sklizně, případně další informace, které napoví, jak se o danou rostlinu starat, kdy vysévat, mjak pěstovat apod.). Vždy by měl být uveden název rostliny, popřípadě odrůdy, místo a datum sklizně. Samozřejmě by osivo mělo být v „bio“ kvalitě, tím se myslí, že pocházejí ze zdravých chemicky neošetřovaných rostlin. Do semínkovny z principu nepatří semínka získaná z F1 hybridních rostlin a to jak z kupovaných sáčků, vlastní sklizně či semínka získaná z kupované zeleniny. Do semínkovny nepatří také semínka rostlin, které se v naší přírodě chovají invazivně (viz. křídlatka apod.), dále semínka zákonem chráněných druhů, či semínka rostlin, jejichž držení je nějakým způsobem upraveno zákonem. Nesdílejte semínka registrovaných odrůd, tím byste mohli porušit autorská práva toho, kdo si danou odrůdu registroval.
Ideální je osivo z odrůd, které dlouhodobě semenaříte vy nebo někdo, koho znáte, semínka zeleniny. letniček či bylinek. Některé semínkovny umožňují sdílet také přebytky pokojových rostlin, sazenic či odkopků apod.
5. Pravidla. U semínkovny by vždy měla být umístěná pravidla fungování semínkovny. Specifikujte jaká semínka do semínkovny patří, a jaká nikoliv. Informujte dárce, jakou formou mají semínka rozdělit do sáčků a označit. Vítané je, když jsou semínka do semínkovna přinesena již v sáčcích, to vám hodbě ulehčí práci.
Pokud si chcete vést seznam návštěvníků, dodržujte pravidla GDPR.
Některé semínkovny z provozních důvodů omezují počet sáčků na osobu.
6. Buďte trpěliví. Uspořádejte slavnostní uvedení semínkovny do provozu. Pozvěte lidi z okolí a projekt semínkovny jim představte a vysvětlete jeho fungování. Buďte realisté, začněte oslovením spíše menší skupinky, hledejte tspřízněné duše. Počítejte s tím, že chvíli potrvá, než se lidé naučí semínkovnu správně používat, tedy si z ní osivo nejen brát, ale také ho vracet.
JAK SEMÍNKOVNU POUŽÍVAT
A CO ZA TO?
Semínka v semínkovnách jsou volně k dispozici všem. Pravidla jednotlivých semínkových knihoven se mohou lišit, ale vždy je „výpůjčka“ bezplatná. Někdy je omezen počet sáčků na osobu, někdy je potřeba „se zapsat“ – to je různé a záleží na pravidlech konkrétní semínkovny, která by u ní měla být k dispozici.
KDYŽ SI PŮJČÍM SEMENO MRKVE, OČEKÁVÁ SE, ŽE VRÁTÍM SEMENA MRKVE?
Obvykle to neznamená, že přesně to samé osivo, které jste si vypůjčili v budoucnu vrátíte. Vše záleží na vašich semenářských možnostech, schopnostech, často i na místních klimatických a jiných podmínkách, které nemůžete ovlivnit. Proto nemějte obavu, pokud se semenaření nevydaří. To se stává. Zvláště, pokud semenařit začínáte, nebo jste si zvolily druh, který se semenaří obtížněji. Polud se vám povede osemenařit jiný druh či plodina, semínkovna váš dar uvítá.
CO DĚLAT, KDYŽ SE SEMENAŘENÍ NEPOVEDE?
Nic se neděje, to se stává. Pokud se vám nepovedla zrovna mrkev, přineste jiné osivo, kterého máte přebytek. Každý dar je pro semínkovnu hnacím impulzem. Třeba uděláte radost někomu dalšímu třeba i osivem „obyčejného“ kopru či měsíčku.
CO KDYŽ NEVÍM, JAK NA TO?
Nevadí. Pro začátek si zvolte jednodušší plodiny (rajčata, fazole, hrách, salát ap.). Informujte se o postupu semenaření dané plodiny dříve, než se pustíte do práce!
V semenaření není až tak nutná kvantita, ale zejména kvalita, pokud si chcete zajistit uspokojivou úrodu v dalších letech.
Pozor na semenaření cuket, dýní ap. Tyto plodiny se velmi rády kříží a určitě vás nepotěší, když se vám odrůda ‚hokaido‘ zkříží s okrasnou dýní, jejíž dužnina není chuťově tak příjemná a slupka je tvrdá… Pokud se chcete vyhnout zklamání, nejprve nastudujte návod
.
Doporučenou literaturu najdete například ZDE.
Pro zájemce také připravujeme možnost získat základy semenaření v rámci online vzdělávání. Zapište se mezi zájemce tady.
JAK MÁM SEMÍNKA DO SEMÍNKOVNY PŘIPRAVIT?
Semínka, která jsou ideálně vyčištěná a přebraná je dobré vhodným způsobem nasáčkovat (použít můžete papírové sáčky, recyklovat obálky, složit si sáčky ze starých novin apod., nebo použít igelitové sáčky).
Sáčky nezapomeňte popsat. Stačí uvést název odrůdy, rok a místo sběru. Případně připište i vlastnosti odrůdy a postup jejího pěstování a další detaily, které o dané odrůdě znáte.
MÁTE DALŠÍ DOTAZY?
Napiště svůj dotaz či připomínku na rostlinysro@gmail.com a pokusíme se najít řešení, radu či odpověď:-).
TROCHA HISTORIE
Celá staletí bylo lidstvo závislé na umění semenaření, tedy sklízení, výběru a zachovaní osiva z jedné sezony na druhou. Drobní zemědělci uchovávali své vlastní osivo z rostlin, které si sami vypěstovali, z takových, které se nejlépe přizpůsobily místním podmínkám. Množství lokálních variet bylo neskutečné. Každý kraj měl svou jedinečnou paletu odrůd, které dobře plodily a netrpěly chorobami.
S rozvojem moderního zemědělství a globalizací začaly vznikat specializované osivářské a šlechtitelské firmy, které odstartovaly produkci hybridních odrůd a certifikovaného osiva. Přesvědčily zemědělce i zahrádkáře, aby osivo odebírali pouze od nich. Mělo se tím bránit šíření rostlinných chorob. Dalším argumentem pro zavedení hybridních odrůd byla jejich vyšší produktivita.
Spolu s odklonem od semenaření došlo k rapidnímu poklesu variability v nabízených odrůdách jednotlivých plodin. Časem většina zemědělců přestala semenařit a znalosti domácí produkce osiva se tak postupně vytratily.
Co se však zdálo být ideálním řešením, se s postupem času ukázalo jako uspořádání přinejmenším problémové. Menší nabídka odrůd vedla k poklesu biodiverzity a rozmanitosti nejenom pokud jde o pěstované plodiny, ale i řadu dalších živočichů, kteří na ně byli navázaní. Na polích převládly monokultury. Ty, jak se posléze ukázalo, jsou mnohem náchylnější k podlehnutí škůdcům a chorobám. Nemají schopnost přizpůsobit se místním podmínkám a pro jejich úspěšné pěstování je potřeba podporovat je hnojivy, herbicidy, pesticidy…
V nabídce komerčně nabízeného osiva dnes převažují tzv. F1 hybridy. Ty se nehodí pro domácí semenaření, jelikož z jejich semen vzchází geneticky nevyrovnané potomstvo. Zemědělci i zahrádkáři jsou tudíž nuceni nakupovat rok co rok osivo nové a stali se závislí na produkci a cenové politice takových korporátních gigantů, jako byla například nechvalně známá firma Monsanto, dnes patřící firmě Bayer.
Pokud se chcete o problematice týkající se svobody osiv dozvědět víc, podívejte se na následující dokument z roku 2012 nazvaný Semena svobody – Seeds of Freedom, který výstižně zachycuje to, co se okolo osiv děje. (Můžete si zapnout české titulky.)
Krátký dokument o iniciativách zaměřených na zachování biodiverzity a uchovávání osiva v Indii a na Srí Lance.
A CO DÁL???
Stále více zemědělců a zahrádkářů hledá řešení jinde. Vede je k tomu mimo jiné nedostačující schopnost hybridních odrůd přizpůsobit se lokálním podmínkám, dále rostoucí cena osiva i chemických hnojiv a postřiků, ale i touha po návratu k přírodním postupům v zemědělství a zahradničení. Vznikají tak různá sdružení nadšených lidí, kteří jsou odhodláni bojovat za propagaci domácí produkce osiva a šíření povědomí o umění semenaření.
Pomocníkem v této osvětě se staly právě semínkové knihovny v České republice známé pod názvem Semínkovny. Ty slouží k výměně a sdílení semínek. Semínkovny zaujaly roli nového zdroje biodiverzity v našich zahrádkách.
Historie semínkoven
První semínkovou knihovnu (Grainotheque) v Evropě otevřela v roce 2014 nezisková organizace Graines de Troc ve francouzském městě La Rochelle. Zakladatel organizace Sébastien Wittevert se inspiroval semínkovými knihovnami fungujícími již delší dobu v USA. Semínkové knihovny si díky své jednoduchosti a ekologickému podtextu okamžitě získaly srdce místních lidí a během roku se rozšířily do další zhruba stovky měst. A jejich expanze pokračuje a to nejen na území Francie, ale také v Holandsku, Belgii a nyní také v České Republice.
Jak říká Sébastien Wittevert:
„Každé semínko, každé variety bylo s péčí vyseto, sklizeno, rok za rokem, předáváno z generace na generaci, ze zahrady do zahrady, od člověka k člověku, všude na naší planetě již 10 000 let… Všude na celé planetě, od člověka k člověku, ze zahrady do zahrady, z generace na generaci, každé semínko, každá varieta byla adaptována našim potřebám a na naše podmínky. Věřím, že dnes bychom se měli zajímat o to, co se děje s tímto naším dědictvím a jak s ním do budoucna naložíme…“
Reportáž z Lille
V rámci Týdne bez pesticidů jsem navštívila sídlo asociace MRES v Lille, kde se konalo slavnostní otevření nové semínkové knihovny – grainotheque v místní knihovně. Kromě prezentace semínkové knihovny, zde probíhala výstava prezentující problematiku pesticidů a jejich alternativ a ukázka knižních titulů zaměřených na produkci osiva a semenaření.
V malé místnosti se během krátké chvíle vystřídala spousta lidí, většina z nich je tu právě kvůli semínkové knihovně, přišli si vybrat osivo a diskutovat o přírodním zahradničení.
Měla jsem možnost hovořit s několika zástupci asociace MRES, která akci pořádala. Zajímaly mne zejména jejich praktické zkušenosti se semínkovoum knihovnou a hlavně s reakcemi veřejnosti na tuto iniciativu.
„U nás v Kanadě lidé grenotéky znají a proces sdílení osiva funguje perfektně,“ vypráví mi jedna z organizátorek z asociace MRES (původem z Kanady) a pokračuje,“ zde ve Francii se iniciativa grenoték teprve rozbíhá. Ta zdejší funguje druhým rokem. Prozatím je situace taková, že si lidé semínka spíše berou, ale příliš je nevracejí. Ale jsme optimisté, všechno chce svůj čas. Ze zkušenosti z jiných měst víme, že jakmile lidé proces pochopí, systém sdílení začne fungovat. Je ale potřeba si od začátku stanovit pravidla. My například žádáme výměnou za semínka emailovou adresu zájemce, kam mu následně můžeme zasílat informační materiály týkající se produkce semen a přírodního zahradničení, spolu s pozvánkami na naše akce. Tím mu nenápadně připomínáme, že by měl část semínek po sklizni opět vrátit do grenotéky:-). Jsme realisté a snažíme se spíše o vytvoření menší komunity skutečně zapálených lidí, která se bude s postupem času zvětšovat.“
semínkovna 
Dobrý den, chtěla bych se informovat na zřízení semínkovny. Je možné ji zřídit v místě, kde již jedna funguje? Komu musím nahlásit její vytvoření? Jaké jsou podmínky jejího otevření? Musím být organizací nebo stačí soukromá osoba? Děkuji za odpověď.
To se mi líbíTo se mi líbí
Dobrý den,
prosím napiště mi email na rostlinysro@gmail.com. Hezký večer, Klára
To se mi líbíTo se mi líbí