začínáte semenařit? Zde se dozvíte informace, které by se vám mohly hodit.

SEMenAŘENÍ – CO TO JE?

Jde v podstatě o produkování semen, které se následně mohou opět vysadit v další sezóně.
Zní to sice jednoduše, ale pro úplného začátečníka je nutné pochopit alespoň špetku té rostlinné biologie a špetičku genetiky. Teď jsem vás možná odradila, ale věřte mi, že jde skutečně jen o základní informace, bez nichž by to nešlo. Budu se jim blíže věnovat v dalším příspěvku.

SEMÍNKAŘENÍ – K ČEMU TO JE?

Na úvod mi dovolte v sedmi bodech vysvětlit pozitiva semínkaření. Umět semínkařit alespoň základní druhy zeleniny má totiž mnohé výhody:

1. UŠETŘÍTE

A to dost značně. Kolik peněz ročně utratíte za osivo? A přitom stačí tak málo a semínka druhů jako jsou papriky, rajčata, fazolky, hrách, salát, roketa apod. si nemusíte již nikdy kupovat! Nádhera.

2. JSTE (ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ) NEZÁVISLÍ

Není to krásný pocit, když víte, že si jste schopni vypěstovat vlastní zeleninu a to nejen během jedné sezóny, ale neomezené množství let po sobě!

3. VÍTE CO PĚSTUJETE

Tím chci říci, že si zvolíte právě tu odrůdu, která vám vyhovuje chuťově, vzhledově, svou raností či pozdností, daří se jí dobře ve vaší půdě i bez zbytečných hnojiv a postřiků… Semínkařit je vhodné zejména nehybridní odrůdy, jejichž  potomstvo je geneticky stálé a odpovídající rodičům, tudíž ho budete moci uchovávat v obdobné kvalitě i pro další generace.

4. JE TO ZÁBAVA

Zkuste se zeptat některých starousedlíků, nebo se obraťte na specializované asociace, nadšence ap., poproste je o semena některé ze starých odrůd a experimentujte. Co třeba letos zkusit 20 odrůd rajčat? Uvidíte, které se právě na té vaší zahrádce osvědčí nejlépe. Založte sbírku starých odrůd z vašeho kraje, ochutnejte něco „staro“nového…

5. TVOŘTE

Nemyslím zrovna mandaly z lepených semínek, i když i ty jsou krásné. Jde mi o jeden aspekt pěstování z vlastních semen a to je jejich výběr. Výběr plodů, z nichž si zachováte semena je kruciální a jde o velice zodpovědnou práci. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pokud chcete uchovat nějakou odrůdu v pokud možno nepříliš změněném stavu i pro budoucí pokolení je třeba zachovat co největší variabilitu, tj. nevybírat jen ty největší plody, ale i ty menší, tvarově možná odlišné ap. Nicméně, je zde prostor pro kreativitu, pokud jste soukromý zahradník a na jednom rajčeti vám narostla rajská jablíčka velikosti grepu a sladká jako cukr, je jasné, že semena uchováte právě z nich… A zde již vlastně provádíte tzv. pozitivní výběr a je možné, že za několik let se vaše rajčata budou od původní odrůdy značně lišit… Vytvoříte si svou vlastní varietu dle vašeho vkusu.

6. ZACHOVÁVÁTE DĚDICTVÍ

V sáčku hybridních okurek žádné dědictví nenajdete (jen finančně podpoříte některou z nemnoha velkých korporací, které již téměř ovládly trh s osivem). Pokud ale budete pěstovat krajovou odrůdu, můžete jejich semena předat svým dětem a oni jejich dětem… A tradice semínkaření, kterou lidstvo uchovávalo po celá staletí, bude zachována.

7. ZACHOVÁTE BIODIVERZITU

V neposlední řadě má semínkaření pozitivní ekologický dopad a to zejména pokud jde o snahu o uchování co nejvyšší biodiverzity.

Pokud jsem vás alespoň trochu nalákala, sledujte i nadále můj blog a dozvíte se více. V některém z dalších příspěvků přinesu trochu teorie a informace o zachování semen z plodin, které zvládne i začátečník. Pokud budete chtít proniknout ještě více do hloubky, vyhledejte ve svém okolí některý z praktických kurzů, kde se dozvíte více.

Mějte se krásně!

11.10.2015

O semenaření podruhé…

PROČ PRODUKOVAT SVÉ OSIVO?

Hlavním důvodem je produkce osiva odpovídajícího vašim vlastním kritériím (velikost plodů, chuť, ranost apod.). Vámi pěstované rostliny se mohou postupně adaptovat na podmínky vaší zahrady a tím být odolnější proti chorobám a škůdcům. Díky tomu je možné postupně zcela přestat používat ochranné postřiky či chemická hnojiva.
Domácí semenaření je cesta k uchovávání a spoluvytváření odrůd rostlin, které můžeme předat svým potomkům. Vlastní produkcí osiva rovněž ušetříte nemalé finanční náklady, přispíváte k zachování biodiverzity v podobě jedinečných variet, místních či tradičních odrůd… Podrobněji jsem o důvodech k domácímu semenaření psala ZDE.

Z NAŠEHO DĚDICTVÍ…

I v České republice lze nalézt řadu krajových či starých odrůd zeleniny, které si zahradníci a zemědělci po mnoho let předávali z generace na generaci. Příkladem lze jmenovat: celer „Pražský obří“, okurky nakladačky „Znojemské“ či „Mělnické“…
Je jen na nás je (znovu)objevovat, pěstovat a uchovávat pro další generace!

BIBLIOGRAFIE

Dostálek a kol.:
Pěstujeme si vlastní semínka

Zde se dočtete základní informace o semenaření, o obecných semenářských postupech a také o tom, jak semenařit jednotlivé plodiny.

(zakoupíte na gengel.cz)

ZDROJE OSIVA

Získat pro začátek vhodné nehybridní osivo je někdy oříšek. Jako ve všem i zde platí heslo: Kdo hledá, najde!  Existuje několik online skupin, kde se občas nabídka osiva na výměnu objeví. Sem tam jsou organizovány i větší veřejné burzy. Pro semínka si samozřejmě můžete zajít i do nejbližší Semínkovny ve vašem okolí.
Kromě výměny v Semínkovnách  můžete osivo získat také zde:

Gengel, o.p.s. – gengel.cz
Semenaření – semenareni.webnode.cz
Potravinové zahrady – www.potravinovezahrady.cz
…
Každopádně je vhodné před začátkem semenaření si o postupech něco málo přečíst, aby jste se vyhnuli zklamání. Nicméně, zvládli to naše babičky, proto to zvládneme i my!

NA CO SI DÁT POZOR?!!

1. NESEMENAŘTE SEMENA ZÍSKANÁ Z HYBRIDNÍCH ROSTLIN!

   Hybridní rostliny se označují obvykle značkou F1. V dnešní době tento typ osiva převládá a většina osiva rajčat, paprik, okurek… je hybridních.
   Proč to vadí?
   Protože v přírodě bohužel platí pravidla genetiky: Zkříží-li se dvě odrůdy, má první generace jejich potomků (F1) shodné vlastnosti. Pokud ale tuto generaci dále křížíte, získáte potomstvo (F2), které již nebude ve svých vlastnostech jednotné. Sice je jistá šance, že část semen ponese totožné vlastnosti jako F1 generace, ale zbytek ponese vlastnosti různorodého charakteru, což vůbec nemusí odpovídat vašim potřebám…
   Proto: Semínka z rostlin hybridních, či získaná ze zakoupené zeleniny není vhodné semenařit. Pro semenaření vždy volte odrůdy o nichž s jistotou víte, že nejsou hybridní!

2. NESEMENAŘTE SEMENA ZÍSKANÁ Z „VYBĚHLIC“.

   Plodiny jako mrkev jsou záludné, jelikož tvoří semena až v druhém roce (v prvním se tvoří kořen, který se sklízí jako zelenina). Pokud se stane, že mrkev tzv. vyběhne do květu již v prvním roce (nevytvoří kořen ke sklizni), může se leckdo zaradovat, že ušetří čas a sklidí semínka dříve.
   Proč to vadí?
   Semínka z vyběhlic totiž ponesou vlastnosti vyběhlice a s velkou pravděpodobností z nich vyrostou opět vyběhlice. Tudíž nebudou tvořit kořen (v případě mrkve), kvůli němuž plodinu pěstujeme…
   Proto: Předčasně kvetoucí rostliny hoďte na kompost či domácím zvířatům. Nesemenařte ani salát, který jde do květu, aniž by vytvořil listovou růžici.

3. POZOR NA SEMENAŘENÍ DÝNÍ, CUKET AP.

   Tyto plodiny jsou totiž cizosprašné. Pokud tedy pěstujete vícero odrůd najednou na jednom pozemku, včely přenesou pyl mezi jednotlivými odrůdami.
   Proč to vadí?
   Dojde k nechtěnému křížení a z takových semen vám sice může vyrůst úžasná nová odrůda, ale v 90% budete výsledkem zklamáni, jelikož se „vyředí“ vlastnosti původní odrůdy.
   Proto: Nepodléhejte nadšení, že semenařit dýně a spol je tak snadné. Pro semenaření těchto plodin se používá poměrně jednoduchá metoda, kterou s trochou cviku zvládnete a budete mít jistotu, že ze semen cukety vám nevyroste například neforemný patison…

Zahrádkám zdar a krásný říjen!

Klára

Články jsem převzala z mého webu No Garden Gardening.

(Možná vás napadnou i nějaké další výhody spojené se semínkařením, klidně je uveďte v komentáři.)