Je semínkovna legální?

Iniciativa Semínkovna v září oslaví své druhé narozeniny působení v České republice. Vznikla na základě inspirace francouzskými Les Grainothéques, které fungují od roku 2013 ve Francii. Semínkovny mají mnoho poslání, tím nejhlavnějším je zejména osvěta týkající se domácího semenaření a problematické situaci týkající se osiv a dramatického úbytku biodiverzity, ke kterému došlo (a dochází) díky nevhodným trendům nastaveným v moderním zemědělství během uplynulého sta let.

Iniciativa Semínkovna je bezplatná a dobrovolná občanská iniciativa, do které se může zapojit kdokoliv. Ačkoliv z velké části funguje na vzájemné důvěře i ona má daná pravidla. Spolu se Semínkovnou probíhají i kurzy základů domácího semenaření i občasná setkání sloužící k výměně znalostí a zkušeností mezi semenáři.

Od samého začátku je částí odborné veřejnosti považována za aktivitu nevítanou a nelegální. Ačkoliv se dialogu s kýmkoliv nebráníme, jedná se většinou o nepřímé hrozby a výhrůžky a zastrašování.
Osobně považuji aktivity Semínkoven za legitimní potřebu mít přístup k vybranému osivu a smět si jej svobodně vyměňovat, tak, jako to činili po staletí naši předkové. Věřím, že je naším právem smět semenařit i v domácích podmínkách a podílet se na tom, aby tyto znalosti nevymizely. Považuji schopnost produkovat si potravu od semínka k semínku za zásadní schopnost, která nám zaručuje svobodu a nezávislost. A byť by se jednalo o jedinou odrůdu, i to je malý krůček, kterým bychom se měli vydat. Každý z nás by se měl zapojit v boji za záchranu mizející biodiverzity.

Možná jste mnozí zaznamenali obsáhlý článek na téma Semínkovny v časopise Zahrádkář (červenec 2017). Jsem za tento článek vděčná, byť je jeho cílem spíše lidi od semínkové iniciativy odradit . Nicméně shrnuje velmi podrobně, jak je to právně se Semínkovnou vlastně je, čeho se vyvarovat a kde jsou hranice ilegality. Myslím, že odpovídá na mnohé otázky a ve finále dává za pravdu mému chápání zákona o osivu a sadbě.  Následně jde o výčet všech možných chorob, přenosných osivem, což je rovněž cenným zdrojem informací pro domácí osiváře. Dovolím si nesouhlasit s informací, že v semínkovnách motivujeme k semenaření nemocných rostlin  či rostlin s  nevhodně  a neodpovídajícím způsobem tvarovaných rostlin. Naopak, zdůrazňujeme nutnost výběru semenic  – zdravých a silných rostlin odpovídajících charakteristice dané odrůdy jako vhodnou prevenci šíření chorob.  Domácí semenaření je náročná a odpovědná činnost a věřím, že pokud již vynaložíme tolik energie a péče, nemáme zájem „znehodnotit“ si výsledek sběrem osiva z nevhodných rostlin.

Ráda bych shrnula zásadní informace, které tento článek přináší po stránce legislativa a Semínkoven:

  • Z pohledu legislativního nedochází k porušení žádného platného předpisu, pokud semínkovny představují činnost bezplatného půjčování osiv mezi mezi fyzickými osobami.
  • Osivo získané ze semínkovny nesmí být dále obchodně využito.
  • Semínka nesmí být „půjčována“ podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, pak už by se mohlo jedna o uvádění osiva do oběhu, což podléhá uvedenému zákonu o osivu a sadbě.
  • V semínkovně se nesmí nabízet osivo odrůd, které jsou vlastnictvím držitele šlechtitelských práv, bez souhlasu tohoto majitele. (Jedná se např. i o tykev typu Hokkaido, kterou vlastní společnost Semo). Za porušení tohoto pravidla hrozí právní postih. Autor šlechtitelských práv, který by v semínkovně nalezl svou odrůdu pod stejným názvem, by mohl vymáhat škody na ušlém zisku.
  • Ani zákon o rostlinolékařské péči neomezuje činnost semínkoven, pokud se jedná o výměnu mezi fyzickými osobami.
  • Z pohledu fytosanitárního jsou pro uživatele rizika nízká, neboť  semena rostlin v takto „zanedbatelném“ množství jsou z hlediska možnosti šíření karanténních škodlivých organismů málo rizikovým materiálem.
  • Na osivo sdílené v semínkovnách se také nevztahují ustanovení rostlinolékařských předpisů o povinné soustavné rostlinolékařské kontrole a povinnosti opatřovat osivo rostlinnolékařským pasem.

Tolik k výčtu informací uvedených v článku.

Na závěr jen toliko: Věřím, že by bylo oboustranně přínosné, kdyby nás jak české úřady, univerzity a další oficiální organizace i české osivářské firmy vzali za své partnery  a ne protivníky, kdyby probíhal  vzájemný dialog, mentoring… Věřím, že náš cíl je společný a vzájemná spolupráce by podpořila růst odbornosti mezi lidmi, kteří se rozhodli semenařit v domácím prostředí jako součást péče  o přírodní zahradu.

Ohlédnutí za oslavou 1. narozenin Iniciativy Semínkovna

Krásný večer! Jak jsem slíbila, chtěla bych se v krátkosti vrátit k oslavě 1. narozenin Iniciativy Semínkovna, která se konala 15. září v galerii Langhans v centru Prahy.

dscf5416

Jsem moc ráda, že jsem dostala příležitost uspořádat malou oslavu právě v prostorách patřících organizaci Člověk v tísni. Díky za to patří Katce ze spolku Cooland, která mě požádala, abych byla jejím hostem a s velkou částí organizace mi pomáhala.

dscf5438

Celý večer nesl podtitul „Semínka našich babiček“ a to proto, že jeho součástí byla i výstava sklizně z naší zahrady. Prezentovala jsem více než deset odrůd rajčat, fazole a papriku…  Jsem ráda, že nezvykle teplé počasí, které oslavě předcházelo, umožnilo plody rajčat do oslavy uchovat. Zájemci se tak mohli seznámit s odrůdami jako je například Ostravské rané, Slava, s fazolemi odrůd Selma zebra, Stará Bělá, Koko z Prahy  atd.

dscf5402

Prezentace a nabídka certifikované a výtečné kávy Birdsong coffee

V rámci hlavní části programu jsem přednesla přednášku, která shrnovala dosavadní historii iniciativy Semínkovna, to, co jí předcházelo, a také to, kam bych chtěla směřovat dále. Prezentace nesla podtitul „Jak nám semínka mění život“ a odrážela osobní zkušenosti mě a mé rodiny se semenařením, starými odrůdami a s prací na propagaci domácího semenaření v ČR.

Co by to bylo za oslavu narozenin, pokud bychom nerozkrájeli dort. Kdo měl chuť, shlédl na závěr i film Semena času, který zapůjčila společnost Glopolis v rámci Ozvěn festivalu Země na talíři.

dscf5431

Narozeninový dort Iniciativy semínkovna

Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří tuto akci podpořili: spolku Cooland, časopisu Pravý domácí, společnosti Glopolis, společnosti Birdsong coffee, autorce narozeninového dortu, společnosti Gengel a Národnímu zemědělskému muzeu, kteří na oslavu zapůjčili výstavu o starých odrůdách fazolí, Katce za její obrovskou podporu a pomoc a zejména všem, kteří nás přišli podpořit, popovídat si a oslavit spolu s námi první narozeniny!

Děkuji!!!

dscf5403

Rajčatové šílenství z naší zahrady

Pěkný večer!

Dnes jsem  si položila otázku: Co je váš letošní největší úlet na zahradě?
Pro nás jsou to jednoznačně rajčata. Chci vám proto  napsat několik slov právě o našem letošním“rajčatovém šílenství“.
DSCF3972Na počátku byla asi trochu naivní představa, že rajčata jsou snadná plodina jak na pěstování, tak na semenaření. Protože rajčata miluji, rozhodla jsem se, že letos  s manželem otestujeme, jaké odrůdy se nejlépe hodí do naší zahrady. Různými cestami se k nám dostalo cca 20 různých odrůd – od divokých s plody do 1 cm po ‚černá krymská – Noire de Crimée‚ s plody cca 200 g. Vybrala jsem širokou škálu různých typů: původní české odrůdy ‚Ostravské rané‘,  ‚Andská‘, skvrnitá ‚Striped German‘ a ‚Speckled Roman‘,  obří ‚KBX‘, miniaturní divoká červená, žlutá a ‚Klokaní‘, ranou odrůdu ‚Slava‘, drobnější strakaté ‚JAN´S‘, původně japonské ‚Sakury‘, drobnoplodá ‚Holandská‘ a ‚Piccadilly‘, v Provence oblíbená ‚Volská srdce‘, ‚Žlutý angrešt‘ s vějířovitými hrozny plodů a dvě trpasličí balkonové odrůdy…

DSCF3971

Zprvu bylo vše idylické. Výsevy pěkně vzešly a mladé rostliny prospívaly. Jakmile jsme začali rozsazovat, začalo jít do tuhého. Odhadem jsme rozsadili asi 200 – 300 sazenic. Všechna okna našeho domu se zelenala rajčaty. Když se oteplilo, byl jich plný balkón. Modlili jsme se, abychom již mohli vysazovat ven. A to byl teprve začátek… Ač se to v krásných knihách o zahradničení zdá snadné, pěstovat zeleninu je FAKT dřina!

Výsadby probíhaly v mírně vypjaté atmosféře našeho opadajícího nadšení. A to ta horší část byla teprve před námi! Okolo poloviny července udeřila plíseň bramborová. Ukázalo se, že některé odrůdy jsou k ní hodně náchylné (např. ‚Sakura‘), jiné se statečně držely a odolávaly, ale nakonec se ve větší, či menší míře plíseň objevila všude, včetně rajčat tzv. divokých! A rozpoutalo se opravdové peklo!

DSCF3997

Na přelomu července a srpna, kdy plíseň vrcholila, jsme denně  cca 2 -3 h  otrhávali napadené listy a plody!!! Některé rostliny jsme nakonec museli  odstranit  celé. Chvílemi jsem si říkala, že to je naposledy, co máme na zahradě rajčata… Nicméně jsme to s manželem nevzdali a bojovali za naši úrodu! V polovině srpna začíná plíseň ustupovat a pozdní odrůdy dozrávat. Nyní pilně sklízíme a já vykvašuji semínka, vařím kečup a omáčky, suším… Náš prozatím největší úspěch bylo rajče vážící 700 g!

Byl to sice poněkud bláznivý nápad, pěstovat ve dvou 300 sazenic  rajčat, ale jsem ráda, že jsme si tím prošli. Ono, kdo nezažil… Možná si zkušenější zahradníci klepou na čelo, ale vidět na zahradě takovou rozmanitost, různorodost, barevnost a škálu chutí. Dát si každý den jinou odrůdu, každá se přitom hodí na něco jiného a ta divoká milují naše děti… Stálo to mnoho práce a energie, o to víc jsem pyšná, že jsme to zvládli.

Na příští rok jsem si sama sobě slíbila MAXIMÁLNĚ  5 odrůd… 😀 Ale kdo ví!

20160815_105634

Na základě našich zkušeností jsem sepsala několik bodů, které se vám třeba mohou hodit. Zapomeňte na chemii, chce to ale hodně času a pečlivosti. Asi by šlo něco dělat i lépe (používat jíchu ap.), třeba časem… :
1. Nikdy, ale opravdu NIKDY nepěstujte brambory na jedné zahradě s rajčaty. Zaděláváte si na jisté trable.
2. Výsadba rostlin musí být vzdušná, udržujte dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami, v okolí nesmí být nic, co by zvyšovalo vlhkost (plevel, keře, další zelenina ap.),  keřík či stromek udržujte co nejvzdušnější a nejřidší.
My rajčata sázíme tak, že vyhloubíme poměrně hlubokou jámu, hodně prolijeme vodou a okolo rostlin necháme prohlubeň. Následně je není potřeba tolik zalévat. Zkoušeli jsme i mulčování.

20160810_114507

3. Klíčová je pečlivá kontrola listů! Jakmile se objeví olejové skvrny, je třeba listy odstranit a zlikvidovat (nepatří do kompostu). Neodstraňujte zbytečně všechny listy najednou, pokud nejsou napadené (rostlina je potřebuje pro tvorbu plodů a fotosyntézu, listy zároveň brání spálení plodů.), plíseň by se přesunula na stonky a plody… Pokud se choroba šíří, nevzdávejte to, ale pečlivě odstraňujte listy, plody, případně i celé rostliny, je-li to potřeba. Pokud budete precizní, šíření choroby se časem zastaví.
4. Kontroly je třeba dělat opravdu denně a být skutečně pečliví, jen tak se podaří šíření choroby zastavit.
5. Velmi záleží také na počasí, trvalé deště pro rajčata nejsou příznivým faktorem.
6. Hodně se nám osvědčily rané odrůdy plodící již v polovině července před plným nástupem plísně.
7. Divoká rajčata NEJSOU k plísni bramborové imunní, jak se občas tvrdí!!! Nejsou sice hypercitlivá, ale plíseň se u nich objevuje také, byť v menší míře. Navíc je jejich sběr a zpracování  náročnější než u velkoplodých odrůd (naše divoká červená rajčata mají v průměru maximálně 1 cm!). Na druhou stranu, děti je milují :-).

DSCF3992

Rajčata nejsou složitou plodinou na pěstování, ale vyžadují hodně prostoru, péče a času, proto s tím při plánování výsevů na příští rok počítejte!

Krásné léto!

 

OZVĚNY FESTIVALU ZEMĚ NA TALÍŘI NA BŘEVNOVĚ

Před týdnem 13.4. 2016 se v Městské knihovna v Praze na Břevnově proběhly ozvěny filmového festivalu Země na Talíři. Promítal se dokumentární film nazvaný Semena svobody a po jeho skončení byly v rámci krátké přednášky předneseny aktuální problémy týkající se osiva a představena byla iniciativa semínkovna.
Akce se zúčastnilo 17 diváků.

IMG_0342

PROČ PODOBNÉ AKCE ORGANIZUJEME?

Protože šíření informací o aktuální situaci na trhu s osivem je jedním z poslání iniciativy Semínkovna, které se snažíme naplňovat. Promítání dokumentárních filmů v rámci Ozvěn festivalu Země na talíři se jeví jako ideální nástroj, jak informace předávat dál.

Shrnutí problematiky osiv

Semínka mohou být pro někoho věcí tak nicotnou a samozřejmou, že není třeba jí věnovat větší pozornost. Semenářské firmy chrlí ročně miliardy semínek, která zaplavují trh a kdokoliv si je může zakoupit a osázet si zahrádku dle libosti… Co se ale ukrývá za touto zdánlivě ideální realitou? Většina z nás tomu nevěnuje pozornost. Nicméně tento přístup pro nás může do budoucna mít mnohé negativní důsledky!

Ptáte se proč?

Semínka jsou základním kamenem naší potravy, jsme na nich životně závislí, bez kvalitního osiva bychom nevypěstovali kvalitní potravu ani krmivo pro zvířata a zemřeli hlady. Tuto naši závislost si možná ani nechceme přiznat. Žijeme v nadbytku a otázky okolo samé podstaty naší potravy nám připadají banální a zbytečné.

Starost o osivo jsme ochotně podstoupili agrochemickým korporacím a ony se této možnosti, ovládnout samou podstatu naší existence zhostili dokonale. Moc nad osivem jim totiž dává moc nad námi samými. Ti skutečně velcí hráči jsou si toho patřičně vědomi a svou moc se snaží co nejvíce upevnit: aktuální leader na trhu s osivem společnost Monsanto ovládá čtvrtinu světového trhu s osivem a 10 největších korporací se dělí o nadpoloviční většinu světového trhu. Zisky rostou tím, jak se daří upevňovat závislost spotřebitelů! K firmám tomu slouží např.: hybridní (F1) osivo, tzv. terminační osivo, bezsemenné odrůdy, GMO osivo, patentované a certifikované osivo omezující právo na svobodné sdílení osiva a opakované osetí polí.

My jako spotřebitelé a konzumenti máme možnost s tím něco udělat, ač si to občas neuvědomuje. Při každém nákupu rozhodujeme o tom, v jakém světe budeme žít.
A co se týče osiva? Jedna z věcí, které můžeme udělat, je zachovat to málo z tradičních odrůd, které nám po našich předcích zbyly tím, že je budeme udržovat v našich zahrádkách a nenecháme je vytlačit módními hybridy, které jsou sice krásné, ale upevňují naši závislost  a staví otazníky za naši budoucnost a svobodu…

IMG_0337

KRÁTCE O FILMU A FESTIVALU

O tom, jakým způsobem se vyvíjí náš vztah k osivu, vypráví i promítaný dokumentární film Semena svobody, který  stručně shrnuje, jakým způsobem jsme o nadvládu nad naší potravou přišli a kde se i dnes ukrývá naděje. Film doporučuji ke zhlédnutí a určitě jej promítneme na některé z našich dalších  akcí.

seeds-of-freedom_poster

Film shrnuje výpovědi tradičních drobných farmářů o jejich vztahu k osivu a dává je do kontrastu s moderním pojetím zemědělství, o němž se tvrdí, že je jedinou možnou cestou k nasycení miliard lidí na této planetě. Vyvrací také teze o tom, že GMO plodiny jsou nadějí lidstva.
Film byl natočen v mezinárodní spolupráci zaštítěné The Gaia Foundation, která se již 25 let stará o záchranu biodiverzity ve spolupráci s partnery v Africe, Americe, Asii i Evropě. Film byl uveden online v roce 2012 a neztrácí na své aktuálnosti. Více o filmu, který je součástí trilogie, jeho autorech a důvodech jeho vzniku se dozvíte ZDE.

IMG_0335

Festival Země na talíři odstartovala  v ČR společnost Glopolis v roce 2011.  Festival se soustředí na promítání dokumentárních filmů, které jsou nějakým způsobem svázány s jídlem.  Tematicky se lze dokumenty rozdělit do několika skupin např. zodpovědná spotřeba, ubývající biodiverzita, produkce masa, zábory půdy atd. Festival probíhá každoročně na podzim v Praze, ale i v dalších městech (v roce  2015 také v Ostravě). Na festival navazují tzv. Ozvěny, kdy se jednotlivé filmy, nebo i celá pásma, zapůjčují k promítání v dalších městech. Zapojit se můžete i vy! Podrobnosti o festivalu a možnosti promítat některý z filmů najdete ZDE.

Těším se na setkání na některé z dalších podobných akcí!

Semínkovna na filmovém festivalu Země na talíři

Kdo jste se toto pondělí večer vypravil do kina Světozor, možná jste narazili na stolek s malou krabičkou plnou sáčků se semínky. Semínkovny (a má maličkost) byly totiž hosty festivalu Svět na talíři.

Jediný český filmový festival o jídle se věnuje nejen jídlu jako takovému, ale jeden film vypovídal rovněž o  problematice osiva. Film Victorie Solano nazvaný 9.70 vypovídá o dopadu smlouvy mezi USA a Kolumbií o volném obchodu na zemědělce pěstující rýži. Ti se stanou objetí zákona podepsaného v rámci dohody s USA, který zakazuje uchovávat nejlepší část osiva do dalšího roku pro novou setbu. Snímek je vzhledem k jednání o podpisu dohody mezi USA a EU TTIP velmi aktuální a ilustrativní. Rozhodně jej doporučuji ke shlédnutí!

Společně s panem Dostálkem z organizace Gengel jsem měla tu čest zúčastnit se diskuse následující po skončení zmíněného filmu. Byla to pro mne zajímavá zkušenost a jsem velmi ráda, že se Semínkovnám daří dostat se do širšího povědomí veřejnosti.

Pokud byste chtěli film vidět, máte ještě možnost vypravit se na něj do Ostravy, kde festival Země na talíři pokračuje 23.10. – 25.10.2015. Třeba se tam budete moci se Semínkovnami opět setkat…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Foto: Glopolis a KH

Semínkoven bude v ČR brzy již 16!

S radostí sdílím aktuální počet semínkoven v ČR.

New Infographic

Děkuji všem, kteří iniciativu podporují a aktivně se zapojili! Přidejte se i vy!
Otevřete ve svém okolí místo pro sdílení osiva, nebo navštivte nejbližší Semínkovnu. Podpořte růst biodiverzity ve vaší zahrádce a bojujte za zachování starých odrůd…

Svobodně, ekologicky a ekonomicky!

Je to na vás!

mapa semínkovny říjen 2015