Je semínkovna legální?

Iniciativa Semínkovna v září oslaví své druhé narozeniny působení v České republice. Vznikla na základě inspirace francouzskými Les Grainothéques, které fungují od roku 2013 ve Francii. Semínkovny mají mnoho poslání, tím nejhlavnějším je zejména osvěta týkající se domácího semenaření a problematické situaci týkající se osiv a dramatického úbytku biodiverzity, ke kterému došlo (a dochází) díky nevhodným trendům nastaveným v moderním zemědělství během uplynulého sta let.

Iniciativa Semínkovna je bezplatná a dobrovolná občanská iniciativa, do které se může zapojit kdokoliv. Ačkoliv z velké části funguje na vzájemné důvěře i ona má daná pravidla. Spolu se Semínkovnou probíhají i kurzy základů domácího semenaření i občasná setkání sloužící k výměně znalostí a zkušeností mezi semenáři.

Od samého začátku je částí odborné veřejnosti považována za aktivitu nevítanou a nelegální. Ačkoliv se dialogu s kýmkoliv nebráníme, jedná se většinou o nepřímé hrozby a výhrůžky a zastrašování.
Osobně považuji aktivity Semínkoven za legitimní potřebu mít přístup k vybranému osivu a smět si jej svobodně vyměňovat, tak, jako to činili po staletí naši předkové. Věřím, že je naším právem smět semenařit i v domácích podmínkách a podílet se na tom, aby tyto znalosti nevymizely. Považuji schopnost produkovat si potravu od semínka k semínku za zásadní schopnost, která nám zaručuje svobodu a nezávislost. A byť by se jednalo o jedinou odrůdu, i to je malý krůček, kterým bychom se měli vydat. Každý z nás by se měl zapojit v boji za záchranu mizející biodiverzity.

Možná jste mnozí zaznamenali obsáhlý článek na téma Semínkovny v časopise Zahrádkář (červenec 2017). Jsem za tento článek vděčná, byť je jeho cílem spíše lidi od semínkové iniciativy odradit . Nicméně shrnuje velmi podrobně, jak je to právně se Semínkovnou vlastně je, čeho se vyvarovat a kde jsou hranice ilegality. Myslím, že odpovídá na mnohé otázky a ve finále dává za pravdu mému chápání zákona o osivu a sadbě.  Následně jde o výčet všech možných chorob, přenosných osivem, což je rovněž cenným zdrojem informací pro domácí osiváře. Dovolím si nesouhlasit s informací, že v semínkovnách motivujeme k semenaření nemocných rostlin  či rostlin s  nevhodně  a neodpovídajícím způsobem tvarovaných rostlin. Naopak, zdůrazňujeme nutnost výběru semenic  – zdravých a silných rostlin odpovídajících charakteristice dané odrůdy jako vhodnou prevenci šíření chorob.  Domácí semenaření je náročná a odpovědná činnost a věřím, že pokud již vynaložíme tolik energie a péče, nemáme zájem „znehodnotit“ si výsledek sběrem osiva z nevhodných rostlin.

Ráda bych shrnula zásadní informace, které tento článek přináší po stránce legislativa a Semínkoven:

  • Z pohledu legislativního nedochází k porušení žádného platného předpisu, pokud semínkovny představují činnost bezplatného půjčování osiv mezi mezi fyzickými osobami.
  • Osivo získané ze semínkovny nesmí být dále obchodně využito.
  • Semínka nesmí být „půjčována“ podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, pak už by se mohlo jedna o uvádění osiva do oběhu, což podléhá uvedenému zákonu o osivu a sadbě.
  • V semínkovně se nesmí nabízet osivo odrůd, které jsou vlastnictvím držitele šlechtitelských práv, bez souhlasu tohoto majitele. (Jedná se např. i o tykev typu Hokkaido, kterou vlastní společnost Semo). Za porušení tohoto pravidla hrozí právní postih. Autor šlechtitelských práv, který by v semínkovně nalezl svou odrůdu pod stejným názvem, by mohl vymáhat škody na ušlém zisku.
  • Ani zákon o rostlinolékařské péči neomezuje činnost semínkoven, pokud se jedná o výměnu mezi fyzickými osobami.
  • Z pohledu fytosanitárního jsou pro uživatele rizika nízká, neboť  semena rostlin v takto „zanedbatelném“ množství jsou z hlediska možnosti šíření karanténních škodlivých organismů málo rizikovým materiálem.
  • Na osivo sdílené v semínkovnách se také nevztahují ustanovení rostlinolékařských předpisů o povinné soustavné rostlinolékařské kontrole a povinnosti opatřovat osivo rostlinnolékařským pasem.

Tolik k výčtu informací uvedených v článku.

Na závěr jen toliko: Věřím, že by bylo oboustranně přínosné, kdyby nás jak české úřady, univerzity a další oficiální organizace i české osivářské firmy vzali za své partnery  a ne protivníky, kdyby probíhal  vzájemný dialog, mentoring… Věřím, že náš cíl je společný a vzájemná spolupráce by podpořila růst odbornosti mezi lidmi, kteří se rozhodli semenařit v domácím prostředí jako součást péče  o přírodní zahradu.

JAK SEMÍNKOVNU POUŽÍVAT?

Občas se objevují dotazy ohledně toho, jak taková Semínkovna vlastně funguje. Zkusila jsem vypsat několik otázek a odpovědí, které snad napomůžou rozptýlit obavy.
Krásný den!

A CO ZA TO?

Semínka v semínkovnách jsou volně k dispozici všem. Pravidla jednotlivých semenných bank se mohou lišit, ale obecně je „výpůjčka“ bezplatná. Někdy je omezen počet sáčků na osobu, někdy je potřeba „se zapsat“ – to je různé a záleží na pravidlech konkrétní semínkovny, která by u ní měla být k dispozici.

KDYŽ SI PŮJČÍM SEMENO MRKVE, OČEKÁVÁ SE, ŽE VRÁTÍM SEMENA MRKVE?

Obvykle to neznamená, že přesně to samé osivo, které jste si vypůjčili v budoucnu vrátíte. Vše záleží na vašich semenářských možnostech a schopnostech, ale často i na místních klimatických a jiných podmínkách, které nemůžete ovlivnit. Proto nemějte obavu, pokud se semenaření nevydaří. To se stává, zvláště, pokud semenařit začínáte, nebo jste si zvolily druh, který se semenaří obtížněji.

CO DĚLAT, KDYŽ SE SEMENAŘENÍ NEPOVEDE?

Nic se neděje, to se stává. Pokud se Vám nepovedla zrovna mrkev, přineste jiné osivo, kterého máte přebytek. Každý dar je pro semínkovnu hnacím impulzem a třeba uděláte radost někomu dalšímu třeba i osivem „obyčejného“ kopru.

CO KDYŽ NEVÍM, JAK NA TO?

Nevadí. Pro začátek si zvolte jednodušší plodiny (rajčata, fazole, hrách, salát ap.). Informujte se o postupu semenaření dané plodiny dříve, než se pustíte do práce!
V semenaření není až tak nutná kvantita, ale zejména kvalita, pokud si chcete zajistit uspokojivou úrodu v dalších letech.
Pozor na semenaření cuket, dýní ap. Tyto plodiny se velmi rády kříží a určitě vás nepotěší, když se vám odrůda ‚hokaido‘ zkříží s okrasnou dýní, jejíž dužnina není chuťově tak příjemná a slupka je tvrdá… Pokud se chcete vyhnout zklamání, nejprve nastudujte návod :-).
Doporučenou literaturu najdete například ZDE.

JAK MÁM SEMÍNKA DO SEMÍNKOVNY PŘIPRAVIT?

Je dobré semínka vhodným způsobem nasáčkovat (použít můžete papírové sáčky, recyklovat obálky, složit si sáčky ze starých novin ap., použít igelitové sáčky…) a zejména popsat! Stačí uvést název odrůdy, rok a místo sběru. Pokud máte chuť a čas připište i vlastnosti odrůdy a postup jejího pěstování, ale to je již čistě na vás.

MÁTE DALŠÍ DOTAZY?

Napiště svůj dotaz či připomínku na rostlinysro@gmail.com a pokusíme se najít řešení, radu či odpověď:-).

pravidla semínkovny

Příklad Pravidel Semínkovny